Katalogové obchody nebo katalogové podvody?

Problematika internetového portálu. Problematika katalogových podvodů. Nekalá soutěž. Internetový portál a možnost postihu jeho provozovatele. Neplatnost smlouvy o zařazení do portálu.

V roce 2005 jsme publikovali s prof. Ivo Telcem příspěvek, který byl věnován vybraným právním otázkám internetového portálu, zejména ve spojení s jeho prodejem.¹⁾ V příspěvku jsme vymezili základní problematiku a upozornili na vybrané otázky a navrhli řešení. Internetový portál bývá veřejností zpravidla vnímán zejména prostřednictvím jeho doménového jména,²⁾ které je jeho "vývěsním štítem". Problematika internetového portálu je ovšem širší.

Tento příspěvek je možné chápat jako návrat k původnímu tématu a jeho další rozpracování. Důvodem je přijetí zákona č.152/2010 Sb., který novelizuje Obchodní zákoník. Přitom tento zákon míří na regulaci "katalogových obchodů", tedy na činnost směřující k vytváření a zpravidla následnému zpřístupňování katalogů, databází atp.

Internet a jeho používání se staly součástmi běžných každodenních činností - jak podnikatelů, tak i nepodnikatelů. Lze proto očekávat, že převážná většina katalogů (databází) je a do budoucna i nadále bude zpřístupňována pomocí prostředků komunikační techniky, nejčastěji pomocí Internetu. Zdali zpřístupnění obsahu bude za úplatu či nikoliv, to zůstává pouze na podnikatelském rozhodnutí provozovatele portálu.³⁾

Tento příspěvek se zabývá otázkami nekalé soutěže v souvislosti s internetovým portálem, jeho provozováním (včetně zařazování údajů do portálu). Zásadní změny lze očekávat s účinností zákona č.152/2010 Sb. Cílem tohoto příspěvku je upozornit na některé důsledky, které je možné považovat za původně nezamýšlené. Tyto důsledky ovšem mohou ovlivnit praktické fungování internetových portálů.

Dne 01.07.2010 nabývá účinnost zákon č.152/2010 Sb., který novelizuje Obchodní zákoník (dále též jen "ObZ"). Ačkoliv se jedná již o přibližně šedesátou změnu Obchodního zákoníku, právo nekalé soutěže se ovšem mění teprve po čtvrté. Předchozí novelizace nekalé soutěže byly věnovány následujícím otázkám:

Účelem nové úpravy je podle důvodové zprávy⁵⁾ postihnout nová nekalosoutěžní jednání, k nimž v praxi dochází. Novela mění generální klauzuli nekalé soutěže, skutkovou podstatu nekalé soutěže a v neposlední řadě nově normuje hmotněprávní následky smlouvy, která byla uzavřena v rozporu s právem nekalé soutěže. Současně je také rozšířena procesní ochrana, a to zvláštní úpravou pravomoci českých soudů při poskytování ochraně před nekalou soutěží českým osobám.

Dřívější dikce generální klauzule normovala, že nekalou soutěží je Nová dikce generální klauzule zní:

Novela směřuje k ochraně - zpravidla podnikatelského subjektu (podnikatele), aniž by musel být mezi tímto dotčeným zákazníkem a soutěžitelem nutně soutěžní vztah. Dalším zákazníkem je nutno rozumět jak např. jiného podnikatele, tak i subjekt nepodnikatelský. Tím může být např. právnická osoba, která není podnikatelem - např. stát. Nutno dodat, že spotřebitel již chráněn je a jeho ochrana i nadále trvá.

V důsledku změny zákona o ochraně spotřebitele a Občanského zákoníku (a dalších měněných zákonů) zákonem č.155/2010 Sb., kterým se mění některé zákony ke zkvalitnění jejich aplikace a ke snížení administrativní zátěže podnikatelů, bude ode dne 01.08.2010 (účinnosti zákona 155/2010 Sb.) za spotřebitele považována pouze "fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání".

Po dobu měsíce července 2010 toto omezení definice spotřebitele ještě neplatí, za spotřebitele nutno považovat do 31.07.2010 i osoby právnické, pokud splňují ostatní definiční znaky. tak během měsíce července 2010 budou právnické osoby spadající do této skupiny požívat v nekalé soutěži ještě příznivější právní ochrany spotřebitelské povahy. Další rozbor této myšlenky je již nad rámec tématu příspěvku.

Soutěžitel sám může být ohrožen či poškozen nekalou soutěží jiného soutěžitele, nově (od 01.07.2010) mezi těmito osobami nemusí být nutně soutěžní vztah.⁶⁾ Poškozeným může být např. i podnikatel, který uzavře smlouvu, na základě které čerpá služby pro potřebu své podnikatelské činnosti, avšak s těmito službami již dále neobchoduje. Stejně tak může být poškozena i právnická osoba, která vůbec nepodniká.

Rozšíření dikce generální klauzule bylo sice přijato v souvislosti s ochranou před tzv. "katalogovými podvody", jeho dopad ovšem bude zřejmě větší. Nelze nepřipomenout, že generální klauzule nekalé soutěže je sama základem práva nekalé soutěže (tedy jak skutkovou podstatou), tak i interpretačním vodítkem pro skutkové podstaty vymezené v ustanoveních §§ 45 až 52 ObZ.

Pojem "katalogový podvod" není pojem legální. S tímto pojmem operuje pouze důvodová zpráva, která odůvodnila nutnost přijetí nové právní