Legalis

Právny portál určený širokej odbornej verejnosti

Rozšírené vyhľadávanie

Online časopis

Aktuální výzvy v právu odpovědnosti za vady

KODEK, G.: Aktuální výzvy v právu odpovědnosti za vady; Justičná revue, 76, 2024, č. 5, s. 579 – 594.

1. Úvod
Rakouské právo odpovědnosti za vady* bylo po dlouhou dobu velmi "statickou" záležitostí. První změna byla provedena před více než 100 let po přijetí zákona třetí dílčí novelou v roce 1916. Poté uplynulo téměř 100 let do velké reformy v oblasti odpovědnosti za vady z roku 2001 přijetím zákona GewRÄG. Bezprostředním podnětem (byť ne jedinou příčinou) této reformy byla implementace směrnice o prodeji zboží. Nyní přinesly opět potřebu reformy směrnice o některých aspektech smluv o prodeji zboží (WKRL) a směrnice o digitálním obsahu (DIRL). Rakouský zákonodárce implementoval tyto změny zákonem o implementaci práva odpovědnosti za vady (GRUG). Tato reforma přinesla nejen změny v rakouském občanském zákoníku ABGB a v zákone o ochraně spotřebitelů KSchG, ale také nový zákon o odpovědnosti za vady pro spotřebitele - Verbraucher-Gewährleistungs-Gesetz (VGG).
Následující příspěvek se zabývá některými otázkami významnými z praktického hlediska: Nejprve po stručném systematickém vysvětlení (níže bod 2.) následuje vysvětlení postupu implementace (níže bod 3.). Další část se věnuje otázce, jaké požadavky musí zboží splňovat, aby bylo v souladu se smlouvou (níže bod 4.). Jedná se o ústřední otázku smluvního práva. V Rakousku je naopak běžný "obrácený" ("negativní")
1)
pohled, který odkazuje na existenci "vady". Jde však o primární závazek plnění. Poté se krátce zmíním o rozsahu odpovědnosti za vady (níže bod 5.). Tímto budou vysvětleny otázky uplatnění vad (níže bod 6.). Závěrečná kapitola osvětlí novou úpravu lhůt (níže bod 7.).
2. Systematické hledisko
Zatímco směrnice WKRL podle svého dlouhého názvu upravuje "některé aspekty smluv o prodeji zboží", zákon VGG již ve svém názvu jasně vyjadřuje, že upravuje primárne
2)
odpovědnost za vady. Systematicky se tedy jedná o dílčí aspekt práva týkajícího se případů porušení povinnosti k plnění a jejich důsledků na závazkový právní vztah, tzv. Leistungsstörungsrecht. Tento souhrnný termín pochází od Heinricha Stolla.
3)
Podle novějšího (německého) pojetí sem patří také počáteční nemožnost a neschopnost plnění a culpa in contrahendo, nikoli však prodlení věřitele. Podle toho je třeba rozlišovat mezi neplněním (s nemožností plnění jako dílčí případ) a vadným plněním, k tomu případně přistupuje další skupina, a to porušení vedlejších povinností (pozitivní porušení smlouvy).
4)
Jak známo, systematika ABGB (rakouský občanský zákoník) je jiná: náš zákon upravuje nejdříve prodlení (§ 918, 919 ABGB), poté následnou nemožnost plnění (§ 920 ABGB) a nakonec odpovědnost za vady (§ 922 a násl. ABGB). Prodlení a následná nemožnost plnění však nejsou v zákone výslovně označeny jako takové; daná ustanovení nemají ani nadpis, nýbrž jsou součástí "Všeobecných ustanovení o úplatných smlouvách a jednáních" (§ 917 až 921 ABGB). Naproti tomu § 922 ABGB má nadpis "Odpovědnost za vady", který se však zjevně vztahuje pouze k tomuto ustanovení, protože i četná následující ustanovení mají vlastní nadpisy. Kromě toho se uznává pozitivní porušení smlouvy (i když před VGG nebylo pozitivně definováno), ačkoli sena nej obecně nepohlíží jako na dílčí případ tzv. "Leistungsstörungen".
5)
Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží uvedené rozdíly nezná, ale zaměřuje se na porušení smlouvy jako na jednotný pojem. Totéž platilo ve formulaci k článku 10 EKG (jednotný zákon o mezinárodní koupi zboží). Na to zřejmě navazují směrnice WKRL a DIRL s pojmem "soulad se smlouvou". Nic méně - na rozdíl od Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží - se tady jedná pouze o vadnost.
6)
Tento rozdíl je třeba vzít v úvahu, pokud - což je v zásadě možné - bude Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží použita jako výkladová pomůcka pro výklad směrnic WKRL a DIRL.
7)
3. K postupu implementace
Rakouský zákonodárce se - v rozporu s prohlášením ve vládním programu
8)
- rozhodl z pragmatických důvodů implementovat obě směrnice do samostatného zvláštního zákona.
9)
Implementace se obecně velmi přesně drží znění směrnice. Rozhodující pro to byly pravděpodobně zkušenosti z diskuzí s Komisí EU v souvislosti s implementací směrnice o právech spotřebitelů a s odstoupením z důvodu prodlení.
10)
Ze systematického hlediska to není příliš potěšující. I při jednoduchých každodenních transakcích, jako je nákup párku v rohlíku, se tak uplatňují ne méně než tři zákony: ABGB, KSchG a VGG.
Z kvantitativního hlediska lze konstatovat značný nárůst normativního materiálu.
11)
Zatímco § 922 ABGB ve znění z roku 1811 si ještě vystačil s 280 znaky (bez mezer), obsahoval § 922 ABGB ve znění z roku 2001 již 987 znaků (bez mezer). Naproti tomu čl. 2 § 2 VGKRL má značných 1 963 znaků. Čl. 5 až 9 WKRL mají ne méně než 6 148 znaků (bez mezer).
Zákon VGG se dělí do čtyř kapitol, a to na kapitolu "obecná ustanovení" (§ 1 - 8 VGG), (druhou) kapitolu "odpovědnost za vady při koupi zboží" (§ 9 - 15 VGG), přičemž "vada" je upravena v § 4 a násl. VGG, (třetí) kapitolu "plnění, záruka a změna plnění u smluv o poskytování digitálních služeb" (§ 16 - 27 VGG) a konečně (čtvrtou) kapitolu "promlčení a závěrečná ustanovení" (§ 28 - 31 VGG). Přestože obě směrnice z velké části doslovně opakuji definici vady zboží a digitálních služeb, podařilo se rakouskému zákonodárci takříkajíc "vytáhnout úpravu vady před závorku". Tímto se docílilo značné přehlednosti a čitelnosti, a tím i právní elegance.
Tvůrci zákona částečně provedli opatrnou "austrifikaci". Například místo pojmu "soulad se smlouvou" nebo "stav v souladu se smlouvou" používaného ve směrnicích se používá důvěrný pojem "vada". Pojem "soulad se smlouvou" ovšem vyjadřuje jasněji, že se jedná o primární závazek. Podobným způsobem zákonodárce nahrazuje "subjektivní požadavky na soulad se smlouvou" známější formulací "smluvně dohodnuté vlastnosti".
4. Pojem vady
4.1. Struktura zákona
Obe směrnice obsahují základní pravidlo, že podnikatel je (vůči spotřebiteli) odpovědný za jakýkoli rozpor se smlouvou, který se vyskytuje v okamžiku dodání nebo poskytnutí zboží.
12)
Zákon VGG zde soustřeďuje právní úpravu obou směrnic a upravuje rozpor se smlouvou v obecných ustanoveních zákona VGG (§ 4 a násl. VGG).
Požadavky na soulad zboží se smlouvou ("pojem vady") v článku 5 a následujících směrnice o prodeji zboží a na soulad digitálního obsahu a služeb se smlouvou v čl. 6 a násl. směrnice WKRL a směrnice o digitálním obsahu jsou plně harmonizující a nedávají zákonodárci na úrovni státu v této míre žádný prostor pro implantaci.
13)
Ačkoli jsou podstatně podrobnější, než byly ještě podle čl. 2 směrnice VGKRL, vyhýbají se zásadním zlomům oproti dosavadnímu právnímu stavu.
14)
V implementaci požadavků směrnice o některých aspektech smluv o prodeji zboží (WKRL) a směrnice o digitálním obsahu (DIRL) zavádí zákon o implementaci práva odpovědnosti za vady (GRUG) nový pojem vady v zákoně VGG. Naproti tomu pojem vady v ABGB zůstává beze zmeny.
15)
4.2. Smluvně dohodnuté vlastnosti
Podle § 5 VGG je podnikatel odpovědný za to, že zboží nebo digitální služba vykazují smluvně dohodnuté vlastnosti. Zákonodárce tak nahrazuje pojem "subjektivní požadavky" použitý v čl. 6 WKRL a čl. 7 DIRL (přesnějším) pojmem "smluvně dohodnuté vlastnosti".
Podle legislativních materiálů odpovídají smluvně dohodnuté vlastnosti do značné míry "vymíněným vlastnostem" § 922 ABGB.
16)
O tom, jak toto ujednání vzniká (výslovně/konkludentně)
17)
a jak se má vykládat, se směrnice nijak nevyjadřují; to jako otázka obecného smluvního práva podléhá jako dosud vnitrostátnímu právu (čl. 3 odst. 6 WKRL, čl. 3 odst. 10 DIRL).
18)
Reforma zde ovšem přinesla jasný posun v důrazu, neboť objektivním kritériím je nyní v souladu s ustanoveními směrnice přikládána podstatně vetší váha.
19)
Aby nedošlo k oslabení objektivně požadovaných vlastností, je předpokladem konkludentní dohody, že tyto vyplývají konkludentně z individuálních okolností uzavření smlouvy.
20)
4.3. Objektivně požadované vlastnosti
Již směrnice VGKRL obsahovala ve svém čl. 2 odst. 2 objektivní prvky souladu se smlouvou. Ty se projevily v rakouské implementaci prostřednictvím pozměňovacího zákona GewRÄG 2001 v první řadě v pojmu "obvykle předpokládané vlastnosti" v § 922 odst. 1 ABGB, který byl v rakouském právu již znám.
21)
Směrnice WKRL a DIRL nyní přinesly změnu paradigmatu.
22)
Podle nového konceptu se vedle subjektivních požadavků na soulad se smlouvou (čl. 6 WKRL; čl. 7 DIRL) postaví rovnocenné objektivní požadavky (čl. 7 WKRL; čl. 8 DIRL); v tomto ohledu je podnikatel odpovědný bez ohledu na to, zda existuje (konkludentní) dohoda.
23)
Směrnice tedy standardizují skutečnou dualitu subjektivních a objektivních kritérií shody.
24)
Je sice pravda, že jde spíše o rozdíl v dogmatické konstrukci než v samotné podstatě, protože požadavky uvedené v čl. 7 odst. 1 WKRL lze přirozeně zahrnout do toho, co se dosud považovalo za "obvykle předpokládané".
25)
Podle jasného znění smernice
26)
platí objektivní požadavky v zásadě nezávisle na jakékoli v interpretaci jako konkludentní dohoda;
27)
v nezanedbatelné míre tak determinují, co má být smluvně poskytnuto.
28)
Evropský zákonodárce zamýšlí tímto odklonem od subjektivního pojetí vady zamezit negativnímu popisu plnění v neprospěch spotřebitele a zohlednit oprávněné očekávání obchodu - zejména s ohledem na typickou zběžnost při uzavírání smluv a typický pokles ochrany a na informační nerovnováhu v obchodním vztahu B2C. Objektivní kritéria souladu smlouvy tak fungují do určité míry jako zákonný minimální standard,
29)
od kterého se lze odchýlit pouze za přísných předpokladů.
30)
31)
Ustanovení směrnice jsou implementována v § 6 odst. 1 VGG, podle kterého podnikatel "navíc" odpovídá za to, že zboží nebo digitální služba mají "navíc"
32)
ke smluvně dohodnutým vlastnostem objektivně požadované vlastnosti (§ 6 odst. 2, 3 a 4 VGG). Pokud si subjektivní a objektivní požadavky odporují, má podle ochranného účelu směrnice v zásadě přednost vyšší standard pro spotřebitele.
33)
V tomto se odráží doplňková funkce dispozitivního práva; odchýlit se od objektivního standardu je ovšem možné jen za ztížených podmínek.
34)
Pro podrobnější stanovení požadovaných objektivních vlastností je třeba vytvořit referenční skupiny.
35)
Nelze se prostě opírat schematicky o průměr. Rozhodující je, jaký standard může spotřebitel rozumně očekávat.
36)
Toto očekávání se pohybuje v určitém rozmezí, v němž samozřejmě můžou mít místoi odchylky od průměru směrem dolů. Je tedy zapotřebí velkorysý, "rozumný" přístup vycházející z praxe.
37)
Na drahé "luxusní zboží" se tak budou klást jiné požadavky než na levné výrobky. Nicméně i ty musí v zásadě splňovat objektivní vlastnosti definované v § 6 VGG.
Z podrobných požadavků směrnic lze na tomto místě vybrat pouze některé: Podle § 6 odst. 2 bodu 1 VGG musí být zboží vhodné pro účely, pro které se takové zboží nebo digitální služby obvykle používají, připadne s přihlédnutím k právním předpisům EU a vnitrostátním právním předpisům, technickým normám nebo - pokud takové technické normy neexistují - k platným kodexům chování specifickým pro daný sektor.
Paragraf 6 odst. 2 bod 5 VGG stanoví obecná kritéria kvality. Tato kritéria kvality musí být splněna i vedle všech smluvně dohodnutých kritérií (§ 5 odst. 1 VGG). Podle § 6 odst. 2 bodu 5 VGG musí zboží rovněž vykazovat "množství, kvalitu, trvanlivost, funkčnost, kompatibilitu, dostupnost, kontinuitu, bezpečnost a další vlastnosti", které jsou pro takové zboží nebo digitální službu obvyklé a které může spotřebitel rozumně očekávat vzhledem k povaze zbožínebo digitální služby a s přihlédnutím k jakémukoliv veřejnému prohlášení (zejména reklamnímu) učiněnému podnikatelem nebo v jeho pověření nebo některou osobou v dřívější fázi řetězce, a to zejména v reklamě nebo v označení. Jedná se o skutkovou podstatu v poměru subsidiarity s překrytím především
Pre zobrazenie článku nemáte dostatočné oprávnenia.

Odomknite si prístup k odbornému obsahu na portáli.
Prístup k obsahu portálu majú len registrovaní používatelia portálu. Pokiaľ ste už zaregistrovaný, stačí sa prihlásiť.

Ak ešte nemáte prístup k obsahu portálu, využite 10-dňovú demo licenciu zdarma (stačí sa zaregistrovať).

Registrácia Prihlásenie

Vydanie Justičná revue 5/2024

5/2024
Zobraziť aktuálne vydanie

Archív Justičná revue

Staršie ročníky

Rubriky

Zobraziť všetky rubriky

Seriály

zobraziť všetky seriály

Najpoužívanejšie kľúčové slová

Zoznam kľúčových slov