Legalis

Právny portál určený širokej odbornej verejnosti

Rozšírené vyhľadávanie

Online časopis

Otazníky nad koncentrační zásadou v českém správním řízení

Příspěvek řeší problematiku tzv.pravé a nepravé koncentrace ve správním řízení, kterou lze chápat jako výjimku ze zásady jednoty řízení, platící jako hlavní princip ovládající správní řízení. Kromě správního řádu zakotvují tzv. soustřeďovací princip také zvláštní zákony. Zatímco pravá koncentrace není zpochybňována k použití koncentrace nepravé, se jak judikatura, tak doktrína staví restriktivně nebo dokonce odmítavě. Možnost koncentrace je výrazně omezována pro odvolací řízení.

The article deals with the issue of so-called true and false concentration in administrative proceedings, which can be understood as an exception to the principle of unity of proceedings, valid as the main principle governing administrative proceedings. In addition to the administrative code, the so-called centralization principle is also enshrined in special laws. While the true concentration is not challenged to use the false concentration, both the jurisprudence and the doctrine are restrictive or even dismissive. The possibility of concentration is significantly limited for appeal proceedings.

MATES, P.: Otazníky nad koncentrační zásadou v českém správním řízení; Justičná revue, 75, 2023, č. 8-9, s. 1020 – 1026.

Kľúčové slová: správní řízení, jednotnost, pravá a nepravá koncentrace, odvolací řízení.

Key words: administrative procedure, uniformity, true and false concentration, appeal procedure.

Právne predpisy/legislation: zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů; zák. č. 250/ 2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů; zák. č. 183/2006 Sb., zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).


Mezi zásady ovládající řízení podle správního řádu (zák. č. 500/2004 Sb.) se řadí nepochybně jednotnost, která je definována tak, že řízení od jeho zahájení až do ukončení pravomocným rozhodnutím tvoří jeden celek, což je vyjádřeno dikcí § 36 odst. 1 správního řádu, resp. první části jeho věty, podle níž mohou účastníci, jakož i jiné subjekty, které se účastní na řízení, aniž vystupují jako správní orgány rozhodující ve věci (např. dotčené orgány), navrhovat důkazy a předkládat jiné podklady, činit návrhy v podobě námitek, uvádět skutečnosti atd., po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí, aniž je stanovena jejich posloupnost. Jednotnost řízení je řazena mezi garance práva na fair proces, které zakotvuje čl. 6 Evropské úmluvy o lidských právech a svobodách a čl. 36 Listinyzákladních práv a svobod, protože dík jí je v plném rozsahu možno naplnit zásady objektivní pravdy, rovnosti dotčených osob, přiměřenosti a další.
1)
Koncentrace řízení (označovaná též jako princip soustřeďovací, legálního pořádku, neúplné apelace nebo zákazu novot), je (různými zákonnými formulacemi) vymezována tak, že některé úkony lze provést jen do určitého stádia řízení stanoveného zákonem nebo rozhodnutím správního orgánu. Třebaže je obvykle chápána jako protiklad vůči jednotnosti řízení, i její funkcí je přispívat k naplnění práva na fair proces, jehož součástí je, aby každá záležitost byla projednána a rozhodnuto o niv přiměřené lhůtě, které se promítá do řady zásad, na nichž správní řízení stojí, jakými je rychlost řízení a procesní ekonomie sloužící k ochraně práv jiných účastníků i dalších dotčených osob, a v neposlední řadě také efektivnosti fungování veřejné správy, protože dík jejímu uplatnění se řízení urychluje, resp. neprotahuje.
2)
Výslovně je koncentrace zakotvena na třech místech správního řádu: předně je to citovaný § 36 odst. 1, jehož první část věty říká, že jednotnost řízení platí jen, nestanoví-li zvláštní zákon jinak
3)
ave druhé části věty je vymezena tzv. nepravá, či neúplná koncentrace, kdy je správnímu orgánu dáno oprávnění usnesením prohlásit, do kdy mohou účastníci činit návrhy. Třetím ustanovením je § 82 odst. 4, který umožňuje účastníkovi předkládat v rámci odvolacího řízení nové skutečnosti a návrhy na provedení nových důkazů pouze tehdy, když nemohl-li je uplatnit dříve.
Koncentrace podle úpravy ve zvláštních zákonech
Smysl koncentrace je zde shledáván v tom, aby bylo v zákonem stanovených případech zamezeno generování nových námitek, které by ve svém důsledku mohly zcela zabránit výkonu veřejné správy, a je pak na zákonodárci, zda shledá, že je třeba tomuto nebezpečí, s ohledem na předmět regulace, čelit zakotvením zákonné úpravy koncentrace.
4)
V českém právním řádu je koncentrace tradičně
5)
obsažena ve stavebním zákoně (zák. č. 183/2006 Sb.), podle jehož § 89 odst. 1 je možno v územním řízení závazná stanoviska dotčených orgánů a námitky účastníků, resp. připomínky veřejnosti uplatnit nejpozději při ústním jednání, a podle § 114 zákona se ve stavebním řízení nepřihlíží k námitkám účastníka řízení, které byly či mohly být uplatněny v územním řízení, při pořizování regulačního plánu, vydání opatření o stavební uzávěře či opatření o asanaci území. Jako další příklad "zákonné" koncentrace lze uvést ustanovení§ 25 odst. 1 zákona o ochranných známká
Pre zobrazenie článku nemáte dostatočné oprávnenia.

Odomknite si prístup k odbornému obsahu na portáli.
Prístup k obsahu portálu majú len registrovaní používatelia portálu. Pokiaľ ste už zaregistrovaný, stačí sa prihlásiť.

Ak ešte nemáte prístup k obsahu portálu, využite 10-dňovú demo licenciu zdarma (stačí sa zaregistrovať).

Registrácia Prihlásenie

Vydanie Justičná revue 8-9/2023

8-9/2023
Zobraziť aktuálne vydanie

Archív Justičná revue

Staršie ročníky

Rubriky

Zobraziť všetky rubriky

Seriály

zobraziť všetky seriály

Najpoužívanejšie kľúčové slová

Zoznam kľúčových slov