Legalis

Právny portál určený širokej odbornej verejnosti

Rozšírené vyhľadávanie

Online časopis

Slovenské nadace pro správu rodinného majetku - pohled a inspirace zvenčí

Nadační právo je citlivá oblast soukromého práva, zrcadlí nejen osobní vůli zakladatelů nadací, ale také společenskou afinitu k filantropii a k podpoře veřejných věcí soukromými zdroji. Ač se mnohdy zdá, že dnes jsou nadace zejména nástrojem soukromé vlastnické správy, jejich role je širší, a proto by i jejich právní úprava měla být dotažená. Ostatně velké nadace typu Zeit Stiftung nebo Nadace Jana Husa jasně ukazují, že se v nich mohou kumulovat velké majetky, které slouží širokým společenským potřebám. Současně však, a to zejména sleduje dále diskutovaná novela slovenského nadačního práva, nadační právo moderní právní řády „privatizují“ a podporují jeho využití pro soukromé účely. Tento trend vede k uvolnění regulace, k hledání racionálních foundation governance pravidel (viz třeba Swiss Foundation Code), a tedy standardizaci světa tohoto druhu právnických osob. Strukturálně pak tedy obě regulace, tedy veřejněprospěšní nadace i soukromé nadace, tvoří dvě strany jedné mince a musí být právně i daňově nastaveny tak, aby nabízely racionální volby a řešení.

Širší souvislosti
Snad neurazíme, ale zdá se nám, že nadační sféra ani její právní regulace nebyly nikdy na Slovensku zvláštní právně-politickou prioritou. Platná zákonná úprava, nastavená na počátku třetího tisíciletí zákonem č. 34/2002 Z. z.o nadáciách (ďalej aj "zákon o nadáciách"), dodnes určuje užití právní formy nadace výlučně pro veřejně prospěšný účel. Zároveň se vyznačuje (v mnohých jurisdikcích již dávno překonaným a opuštěným) rysem určité přeregulovanosti a současně výrazným omezením autonomie vůle zakladatelů. Potenciální zakladatelé nadací tak nemají příliš prostoru, ve kterém by mohli svou nadaci dotvořit k "obrazu svému". Zvolený přístup má, mimo jiné, za následek, že se o právní formu nadace nikdo příliš nezajímal a nezajímá, a nadační právo stojí na pokraji zájmu odborné veřejnosti. Nikoho proto nepřekvapí, že až na několik desítek nadací, které vznikly (až na čestné výjimky) spíše jako nástroj daňové optimalizace či jako projev plnění CSR (ESG) požadavků svých (zpravidla korporačních) zakladatelů, slovenský nadační sektor příliš nevzkvétá.
1)
Na druhou stranu lze současně pozitivně vnímat, že spolu se změnami, ke kterým dochází ve slovenské společnosti, se tento přístup pozvolna mění, resp. vykazuje tendence změny. Také do slovenských rodin (a rodinných podniků) dorazila poptávka po vhodných nástrojích mezigeneračního majetkového předávání majetku, a to pokud možno způsobem, který by omezil či snížil negativní důsledky ohrožení kontinuity majetku, které se (s ohledem na plynutí času a konečnost lidské existence) jeví jako nevyhnutelné. Patrna je rovněž snaha o omezení dopadů nevhodného "drobení" majetku v rámci dědické sukcese a využívání zahraničních právních nástrojů k těmto účelům.
Ke zvýšení zájmu o nové nástroje správy majetku na Slovensku (i napříč Evropou) také, samozřejmě, napomáhají i jiné vlivy ekonomické a psychologické. Ruku v ruce s postupnou kumulací majetkových hodnot stále většího počtu soukromých osob jde rovněž i sílící pocit odpovědnosti obyvatel jednotlivých zemí za udržitelný rozvoj prostředí, ve kterém žijí. To celé, společně s nezanedbatelnou rolí změny demografické struktury společnosti, směřuje společnost i zákonodárce ke strukturálním úvahám o nových formách správy majetku a regulaci nadací a dalších fundačních nebo trustových struktur.
Slovenský zákonodárce se na uvedené vývojové tendence pokouší aktuálně reagovat právě předkládaným návrhem novely zákona o nadáciách(ďalej aj "návrh"), která byla v době psaní těchto úvah předložena k projednání Legislativní radě vlády.
2)
Při vědomí razantních změn na tomto poli, ke kterým došlo v posledních desetiletích, se takto i slovenská politická reprezentace snaží (obrazně řečeno) nastoupit do jednoho z posledních vagónů již odjíždějícího vlaku, o čemž svědčí i tempo, kterým aktuálně "tento návrh prolétá" legislativním procesem. Děje se tak ale, podle našeho názoru, bez větších ohledů na připomínky existujících nadací či odborné veřejnosti, a tím i na úkor racionální normativní regulace. Při bližším ohledání je totiž patrno, že návrh novely byl "šit horkou jehlou". Považujeme proto za vhodné a věříme, že snad pro slovenský diskurs i přínosné, se k některým koncepčním i obsahovým otázkám vyjádřit a přispět tím do rozvíjející se diskuse nad návrhem zákona.
Máme především za to, že základním předpokladem, aby nadace (či jiné srovnatelné struktury pro správu soukromého/rodinného majetku) skutečně mohly fungovat, je nezbytné (vedle daňového režimu) jasně vymezit pozice jednotlivých aktérů nadace (hráčů) - zakladatele, nadace (správní rady, dozorčí orgánu) a beneficientů, což je v zahraničí nazýváno external governance. Právě na pozice těchto osob bychom se chtěli v našem stručném pojednání zaměřit a kriticky zhodnotit aktuální slovenský návrh. Při svých úvahách vycházíme i z diskusí vedených nad českou úpravou od roku 2013 až do současnosti, navíc často v širokých komparativních souvislostech. Mnohé z toho, co dále zmíníme, bylo již podrobně diskutováno
3)
a též literárně zachyceno.
4)
Stranou ponecháváme problematiku souvisejících otázek veřejnoprávních (daňových, civilně procesních, finančně regulačních, AML atd.), neboť přesahují omezený rozsah těchto řádků.
Změna základního regulatorního přístupu v nedohlednu
Na rozdíl od české či švýcarské právní úpravy se ve slovenském nadačním právu dosud neuplatňuje svoboda ustavování právnických osob jako princip (něm. Gestaltungsfreiheit), což až navozuje dojem, jako by zákon nestál na principu legální licence. Toto genové nastavení zákona nemění ani novela, protože ta nepřichází se strukturální změnou zákona, ale pouze jaksi do-umožňuje, aby nadace, jinak
5)
systémově zákonem chápaná jako veřejně-prospěšná, mohla mít také zákonem předpokládaný soukromoprávní účel. Vymezení účelu, které je pro fungování nadace klíčové, by přitom mělo být co nejobecnější, protože není důvod omezovat autonomii zakladatele.
Také po stránce legislativně technické není návrh zákona příliš přehledný. V § 35a návrhu zakotvená pravidla o přiměřené použitelnosti úpravy druhé a šesté části zákona o nadáciách, jakož i výčet ustanovení (§ 35a odst. 2 návrhu), k jasnému vymezení právní poměrů určujících pro soukromé nadace příliš nepřispívá.
Liberalizace nadačního účelu a podstata majetkové povahy nadace: krok do neznáma
Nadaci lze charakterizovat třemi základními pojmovými znaky: účelem, majetkem a určitým stupněm organizovanosti (právnické osoby nadané samostatnou právní osobností). Účel je pro nadaci skutečným středobodem; nejdůležitější a zároveň nejobtížnější definovatelnou náležitostí nadační listiny, která je současně projevem fundační svobody, kterou je nadán každý zakladatel.
6)
Pre zobrazenie článku nemáte dostatočné oprávnenia.

Odomknite si prístup k odbornému obsahu na portáli.
Prístup k obsahu portálu majú len registrovaní používatelia portálu. Pokiaľ ste už zaregistrovaný, stačí sa prihlásiť.

Ak ešte nemáte prístup k obsahu portálu, využite 10-dňovú demo licenciu zdarma (stačí sa zaregistrovať).

Registrácia Prihlásenie

Vydanie Súkromné právo 2/2023

2/2023
Zobraziť aktuálne vydanie

Archív Súkromné právo

Staršie ročníky

Rubriky

Zobraziť všetky rubriky

Seriály

Najpoužívanejšie kľúčové slová

Zoznam kľúčových slov