Vyhľadávanie v online časopise
Online časopis
K aktuálním změnám v oblasti trestněprávní ochrany zvirat
Právní řád České republiky podstupuje v posledních letech proces dereitikace, tj. odvěcněnízvířat. Daný stav se projevuje nejen v oblasti práva soukromého, ale též v rovině práva veřejného, resp. práva trestního. Trestní právo reaguje na negativní jevy ve společnosti související se zacházením se zvířaty nejen úpravou dosavadních podmínek trestnosti takových jednání a zvyšováním trestních sazeb trestu odnětí svobody, ale i přijetím zcela nového druhu trestu a nové skutkové podstaty trestného činu.
In recentyears, the legal orderotthe Czech Republic has undergone a process ot dereitica tion, ie the dedication ot animals. The given situa tion is manitested not only in the tield ot private law, but also in the level ot public law, resp. criminal law. Criminal law responds to the negative phenomena in society related to the treatment ot animals not only by adjusting the current conditions ot criminality otsuch acts and increasing the penalty otimprisonment, but also by adopting a completely new type ot punishment and a new body ot crime.
COUFALOVÁ, B.: K aktuálním změnám v oblasti trestněprávní ochrany zvířat; Justičná revue, 72, 2020, č. 11, s. 1358 - 1370.
Úvod
Zvířata byla odnepaměti považována jen za věc a jako k takovým k nim bylo přistupováno i z hlediska jejich ochrany.
1)
Občanské právo 19. a 20. století přisuzovalo zvířatům právní režim věci. Nejinak tomu bylo i v případě občanského zákoníku z roku 1964
2)
, byť tento okrajově zvířata zmiňoval, nikoli však jako osobitý předmět ochrany.
3)
Teprve s nabytím účinnosti nového občanského zákoníku
4)
se zvířatům dostalo svébytného postavení, a to prostřednictvím § 494 stanovujícím,že živé zvíře má zvláštnívýznam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor.Živé zvíře není věcí a ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze.Na poli trestního práva lze za první významnější krok směrem k dereifikaci
5)
spatřovat v přijetí zákona č. 557/1991 Sb. (novelizoval trestní zákon)
6)
, který mimo jiné zavedl novou skutkovou podstatu trestného činu týrání zvířat.
7)
Tento trestný čin, byť ve změněné podobě, převzal i nový trestní zákoník
8)
. V průběhu let se však začala ve společnosti projevovat celá řada negativních jednání souvisejících se zvířaty, která mají spíše vzrůstající než klesající tendenci. Zvířata se stala nejen významným obchodním artiklem (problematika množíren zvířat je v posledních letech asi nejožehavějším tématem), ale jsou i stále častějším předmětem útoku ze strany člověka. Tyto útoky jsou často velmi brutální, zvířata v jejich důsledku umírají nebo je přežívají s trvalými následky na zdraví. Organizace na ochranu zvířat (např. Liga na ochranu zvířat ČR) z tohoto důvodu začaly organizovat kampaně za zvýšenítrestů nejen pro pachatele trestného činu týrání zvířat, ale i pro možnosti trestněprávního postihu pro ty, kteří chovají zvířata v naprosto nevyhovujících,otřesných podmínkách a z tohoto chovu navíc významným způsobem profitují.Tyto negativní ohlasy ve společnosti pak našly pozitivní odezvu i u samotného zákonodárce, a to v přijetí zákona č. 114/2020 Sb.Zákonodárná iniciativa vzešla od skupiny poslanců (zástupci TOP 09, Piráti, STAN, SPD, ANO, KDU-ČSL, ČSSD), která předložila návrh zákona Poslanecké sněmovně ČR dne 21.6.2018
9)
. 3. čtení proběhlo dne 18.12.2019 na 39. schůzi PS ČR, která návrh zákona schválila. Senátu byl návrh zákona postoupen 6.1.2020 v podobě tisku č. 81. Senát návrh zákona vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, přičemž tato jej dne 3.3.2020 ve znění schváleném Senátem přijala a následně jej dne 12.3.2020 podepsal i prezident republiky. Účinnosti tento zákon nabyl 1.6.2020.Předmětná novela mění normy trestního práva hned v několika směrech:
-
zavádí novou skutkovou podstatu trestného činu, a to chov zvířat v nevhodných podmínkách (§ 302a trestního zákoníku)
-
zavádí nový druh trestněprávní sankce - trest zákazu držení a chovu zvířat (§ 74a trestního zákoníku)
-
zpřísňuje kriminalizaci jednání subsumovaného pod skutkovou podstatu trestného činu týrání zvířat.
Trestný čin týrání zvířat podle § 302 trestního zákoníku
Předmětná novela zasáhla do právníúpravy trestného činu týránízvířat ve třech směrech, a to:
a)
nově vymezila objektivní stránku základní skutkové podstaty,
b)
změnila a odstupňovala okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby,
c)
navýšila sazby trestu odnětí svobody.
10)
Ad a)
Nový trestní zákoník (dále jen "tr. zák.") stanovil trestnost takového jednání pachatele, které bylo charakterizováno jako zvlášť surový nebo trýznivý způsob týrání zvířete, anebo jednání, jehož se pachatel dopustil veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném, a současně bylo takové jednání možné označit jako surový nebo trýznivý způsob týrání zvířete. K naplnění objektivní stránky trestného činu týránízvířat tedy nestačilo "pouhé" týrání, ale toto se muselo vyznačovat dalšími rysy, a to buď svým zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem, nebo surovým nebo trýznivým způsobem, ke kterému došlo na místě veřejnosti přístupném, nebo kterého se pachatel dopustil veřejně.Klíčovým pojmem zakládajícím trestnost podle § 302 tr. zák. tedy od počátku bylo týrání. Tr. zák. však na žádném místě tento pojem nevymezuje (a nikdy ani nevymezoval), nicméně je možné vycházet z vymezení forem týrání zvířat, která jsou obsažena v § 4 odst. 1 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání (dále jen "TýrZv"). V obecné rovině se pak týráním zvířat rozumí určitý způsob zlého nakládání se zvířetem, které mu působí nějaké útrapy a příkoří (srov. NS 3 Tdo 48/2017). Jedná se o lidskou činnost, při které je ubližováno zvířeti, je poškozováno jeho zdraví, dochází ke zhoršování životních podmínek, fyziologickému strádání, nemožnosti žít plnohodnotný život apod.
Takové týrání může být provedeno i ve formě jednorázového jednání, nevyžaduje se tedy opakovanost či určitá trvalost pachatelova jednání, rozhodujícíje intenzita jednání. Z hlediska forem jednání je možné se týrání dopustit nejen konáním (vyhození psa z okna z velké výšky, bití zvířete násadou od motyky, uvázání psa úzkým obojkem tvořeným řetězem a provázkem tak, že se obojek zařízne hluboko do masa apod.), ale i opomenutím.V případech, kdy pachatel jedná omisivně (neposkytne zvířeti potřebnou výživu či napájení, ponechá zvíře v nevhodném prostředí, neposkytne zdravotní péči infikovaným či nemocným zvířatům) je však k trestní odpovědnosti pachatele třeba, aby tento měl tzv. zvláštní povinnost konat ve smyslu § 112 tr. zák.; tato povinnost přitom může vyplývat typicky z TýrZv (srov. např. § 9 a násl. TýrZv).
Za týrání zvířat lze považovat i ty případy, kdy pachatel nepečuje o hospodářská zvířata způsobem a v podmínkách, které vyžadují jejich biologické potřeby, omezuje jejich výživu a napájení, chová zvířata v nevhodném prostředí, nutí je k výkonům, které neodpovídajíjejich fyzickému stavu a biologickým schopnostem a prokazatelně překračují jejich síly omezuje bezdůvodně svobodu pohybu nutnou pro zvíře určitého druhu, pokud tím způsobuje utrpení zvířete apod. (blíže viz § 4 odst. 1 TýrZv).
Za zvlášť surový nebo trýznivý způsob týrání je pak třeba považovat takové týrání, které se rovněž výrazněji vymyká běžným případům a je spojeno s výjimečnou mírou brutality a bezcitnosti (zvlášť surové týrání), anebo se způsobováním velmi intenzivní či déletrvající bolesti, s utrpením nebo příkořím týraného zvířete (zvlášť trýznivé týrání).Zvlášť surový nebo trýznivý způsob týrání může tedy odůvodňovat vysoká intenzita týrání, jeho delší doba či opakovanost, použití více různých způsobů týrání apod. (srov. NS 3 Tdo 48/2017).Za zvlášť surový nebo trýznivý způsob týrání lze označit například jednání pachatele, který chová několik desítek psů v klecích a úložných boxech, bez dostatečného zajištění potravy a vody, v místnosti plné výkalů a moči, kdy psi vykazují znaky kožních, očních, ušních a parazitárních onemocnění, mají přerostlé drápky. Zvlášť surový nebo trýznivý způsob týrání postačoval ke vzniku trestní odpovědnosti sám osobě, nezáleželo tedy na tom, zda k takovému jednání docházelo na veřejnosti či v soukromí. Ke vzniku trestní odpovědnosti se ani nevyžadovalo, aby byly zvířeti v důsledku pachatelova jednání způsobeny trvalé následky, či dokonce aby zvíře v důsledku takového týrání bylo usmrceno.
Nedosáhlo-li jednání pachatele intenzity zvlášť surového nebo trýznivého způsobu týrání, neznamenalo to automaticky vyloučení trestní odpovědnosti. Trestní zákoník totiž stanovoval ještě druhou alternativní podobu trestnosti týrání, a to týrání, které bylo provedeno surovým nebo trýznivým způsobem za současného naplnění podmínky že se jej pachatel dopustil veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném.
Za trýznivý způsob týrání lze považovat například jednání spočívající v omezování výživy i napájení zvířete, v jehož důsledku je zvíře vyhublé a zesláblé, přičemž i přesto je pachatel nutí k nemalým fyzickým výkonům (srov. NS 8 Tdo 1617/2011), svázání zvířete a jeho připoutání drátem omotaným okolo krku, několikaminutové rdoušení či škrcení psa apod. Ani v tomto případě tedy nepostačovalo "obyčejné" týrání zvířete, muselo se jednat o jednání způsobující zvířeti vyšší stupeň bolesti či utrpení za současného splnění podmínky veřejnosti či místa veřejnosti přístupného.
Pojem veřejně tr. zák. vymezuje v § 117
11)
a není třeba se mu na tomto místě nijak blíže věnovat. Místo veřejnosti přístupné je plně dostačujícím způsobem vymezeno judikaturou. Vzhledem k tomu, že se tato rozhodnutí váží převážně k výkladu o trestném činu výtržnictví podle § 358 tr. zák., uvádíme situaci vážícíse bezprostředně k týrání zvířat. Podle rozhodnutí Nejvyššíhosoudu sp.zn. 8 Tdo 657/2011 lze za místoveřejnosti přístupné považovat i soukromý pozemek nebo dvůr, na něž je přes jeho oplocení (např. pletivový plot) z jiného místa veřejně přístupného (z veřejné komunikace, pole, hřiště apod.) vidět, a je možné, aby osoby kolem procházející mohly projevy týrání zvířete sledovat.Novelizované znění skutkové podstaty trestného činu týrání zvířat znamená možnosti širší kriminalizace týránízvířat. Je tomu tak z toho důvodu, že objektivní stránka trestného činu týrání zvířat v jeho základní skutkové podstatě již nevyžaduje vedle surového nebo trýznivého způsobu týrání zvířete již další podmínky. Na rozdíl od předchozí právní úpravy se tedy jako trestný čin, a nikoli už jen jak přestupek, bude posuzovat jednání pachatele, který se týrání dopouští s vyšší mírou brutality či bezcitnosti
Pre zobrazenie článku nemáte dostatočné oprávnenia.
Odomknite si prístup k odbornému obsahu na portáli.
Prístup k obsahu portálu majú len registrovaní používatelia portálu. Pokiaľ ste už zaregistrovaný, stačí sa prihlásiť.
Ak ešte nemáte prístup k obsahu portálu, využite 10-dňovú demo licenciu zdarma (stačí sa zaregistrovať).
Vydanie Justičná revue 11/2020
