Odškodnění vyplývající z odpovědnosti státu - individuální výzkum

Narůstající počet odškodnění vyplývající z odpovědnosti státu za způsobenou škodu v posledních letech stále ukazuje hrozivou neschopnost reálně řešit tuto problematiku a hlavně stanovit, kde je hranice přijatelných odškodnění pro společnost. Na odborné konferenci o vymahatelnosti práva v ČR prohlásil předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, že stát už není schopen přijímat zákonné normy, které by pak sám dokázal uvádět do praxe, kontroloval jejich uplatňování a sám je dodržoval. Toto bylo řečeno před šedesáti právníky, advokáty a soudci v Praze.¹⁾

Příkladů z poslední doby můžeme najít celou řadu, například spuštění zcela nefunkčního registru motorových vozidel. Neschopnost státu dodržovat své vlastní zákonné normy však má i další konsekvence. Stát je za tuto neschopnost odpovědný podle zákona č. 82/1998 Sb.‚ o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů.

Kauza metylalkoholu byla na popředí mediálního zájmu. Po požití lihovin obsahujících vyšší množství metylalkoholu zemřelo přes 35 lidí, dalších více než 40 lidí bylo, dost často doživotně, poznamenáno na zdraví. Očekává se, že pozůstalí po obětech a doživotně zdravotně poškození budou po státu požadovat v prvé řadě vysvětlení, proč důsledně nekontroloval dodržování hygienických a potravinových norem, a nakonec požadovat odškodnění za újmu.

Majetkové škody sčítají čeští lihovarníci, provozovatelé restauračních zařízení či obchodní řetězce. Nemajetkové újmy na reputaci (dobré pověsti) se snaží dopočítat často titíž uvedení, nemajetkové újmy na reputaci trochu jiného charakteru pak české státní orgány, potažmo na mezinárodním poli i Česká republika. Stranou pak nelze ponechat snížený výběr daní do státní pokladny, vyšší výdaje zdravotních pojišťoven apod.

Zatímco některá média mají o vinících toho všeho jasno (výrobci, distributoři), je otázkou, zda případnou právní odpovědnost za vzniklé škody, majetkové i nemajetkové, nelze dovodit i u jiných subjektů, než u osob, které smrtící metylalkoholovou směs připravily a uváděly na trh. V právní rovině by hypotetických odpovědnostních vztahů v metylalkoholové kauze bylo možno dovodit větší množství.²⁾

Odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci v České republice jsou tisíce případů a řádově stovky milionů korun vyplatí stát ročně na různá odškodnění, za chyby úředníků, policistů, exekutorů nebo daňových správců. Po vinících však škody prakticky nevymáhá, takže je z drtivé části zaplatí daňoví poplatníci. Dle vyjádření Jakuba Hase z ministerstva financí, z rozpočtové kapitoly Všeobecné pokladní správy bylo v roce 2010 vyplaceno na škody způsobené při výkonu veřejné moci, odškodnění obětem trestné činnosti, na soudní spory o ochranu osobnosti a ostatní náhrady téměř 300 milionů korun resortům spravedlnosti a financí. V roce 2009 vynaložila Všeobecná pokladní správa na stejné výdaje přes 288 milionů a za rok 2008 114,5 milionů korun.

Tabulka č.1. Náhrada škody u ministerstva 
financí a spravedlnosti mezi léty 2008 - 2012 
 
I------------------I------------------I
I Rok 2008         I   114,5 mil. Kč  I
I------------------I------------------I
I Rok 2009         I   288 mil. Kč    I
I------------------I------------------I
I Rok 2010         I   301 mil. Kč    I
I------------------I------------------I
I Rok 2011         I   333 mil. Kč    I
I------------------I------------------I
I Rok 2012 odhad   I   350 mil. Kč    I
I------------------I------------------I

Jde však jen o nejvyšší souhrnné položky za resorty, vůči nimž směřuje nejvíce stížností, další odškodnění úspěšným stěžovatelům vyplácejí i další ministerstva, krajské úřady nebo magistráty. Nejčastější