Vyhľadávanie v online časopise
Online časopis
Perspektivy a východiska posílení mandátu Europolu
KOŘÍNEK, Š.: Perspektivy a východiska posílení mandátu Europolu. Právny obzor, 105, 2022, č. 1, s. 71 – 90.
https://doi.org/10.31577/pravnyobzor.2022.1.05
Perspectives and propositions on strenghtening the mandate of Europol. This contribution is dedicated to the current problematics of strengthening a mandate of the European Union Agency for Law Enforcement Cooperation which is better known under the abbreviation Europol. Currently, the proposal of strengthening a mandate of the Europol is legislative processing, whereas there is a wide range of unanswered questions regarding the final framework of such conceptual modification. The stronger police cooperation in the EU is built on the idea of accessibility and quantity of relevant informations which we denote as the informational capital. The informations can be considered as a moving force of active law enforcement in the EU and therefore as the cornerstones of police and judicial cooperation as well. The contribution is devided into three main sections, including introduction and conclusion. The first part brings a basic characteristics of Europol from the perspective of police cooperation in the EU. The second section deals with the conception of the security union from the perspective of strengthening a mandate of Europol outlined by the European Commission within the EU Security Union Strategy. The third section is oriented on the question of establishment a cooperation between the Europol and the European Public Prosecutor’s Office from the point of view of cooperational pitfalls and challenges.
Key Words: Europol, European Police Office, Police and Judicial Cooperation, Agency, European Public Prosecutor, European Union, Informations, Information Exchange
Úvod
"Pro vaši úspěšnost při jednání jsou určující čtyři základní prvky. Jsou to: síla, čas, informace a dovednost."
Samuel Richardson
Evropský policejní úřad (angl.
European Police Office
) neboli též známý pod zkratkou EUROPOL sehrává významnou úlohu v oblasti policejní spolupráce členských států EU. Moderní závažná trestná činnost velmi často vykazuje přeshraniční prvek nebo má přímo globálního přesah, přičemž k jejímu páchání se využívají tradiční i nejmodernější metody a prostředky (zejména v oblasti organizovaného zločinu či kybernetické kriminality). Bezpečnost a boj proti zločinu stojí v předním zájmu EU, proto tvoří kreativní impulzy pro rozvoj spolupráce členských států, ale i unijních institucí a orgánů navzájem.
1)
Právní a donucovací prostředky musejí být adekvátně přizpůsobovány všem negativním a nežádoucím trendům, především se musejí stávat více efektivními, pružnými a inovativními, aby byly schopné zajistit dostatečnou úroveň ochrany a bezpečnosti. Europol v tomto směru zastává velice důležitou úlohu, když provozuje a udržuje moderní a aktuální informačně-komunikační kanály a zdroje, které umožňují rychle a bezpečně provádět vyhledávání, ukládání, analýzu, poskytování, sdílení a vizualizaci klíčových relevantních informací vztahujících se k závažné trestné činnosti s přeshraničním rozměrem.
2)
Europol ztělesňuje evropský model bezpečnosti založený na policejní spolupráci vycházející ze sdílených (nejen zpravodajských) informací. Konečně dostatek informací je klíčový pro zajištění maximální míry bezpečnosti.Dnešní svět, míněno společnost, se neustálé zmítá na pomezí pocitů jistoty a strachu, saturace a deprivace, uspokojení a frustrace, bezpečnosti a ohrožení a mnohých dalších. V posledních dekádách jsme svědky poměrně rychlého evolutivního vývoje světa i společnosti, který má jakoby tendence se neustále zrychlovat. Vedle toho je třeba vnímat i proměny digitální revolucí, která mění tradiční společenskou kulturu, a to směrem k snazší a rychlejší spotřebitelnosti, ale také i k zvýšení veřejného povědomí ohledně důležitosti ochrany a bezpečnosti dat a informací.
3)
Svět ovlivněn jevy jako globalizace, multikulturalismus, technokratismus (digitální transformace), volný pohyb a další sice s sebou přináší sladké plody prosperity, usnadnění a zpříjemnění každodenní rutiny, podnícení inovací a rozvoje, ale vedle toho jdou i ruku v ruce s negativními externalitami. Tato negativa potom přispívají k narušení společenské stability, zejména tím, že narušují bezpečnost našeho života v mnoha směrech. Digitální evoluce (digitalismus) a technologický rozvoj mají potenciál významně zlepšit kapacity a možnosti orgánů vymáhání práva a spravedlnosti. Mimo to představují i onen inovativní přístup, který je nejen žádoucí, ale i bezesporu potřebný a nevyhnutelný k proaktivnímu řešení moderních hrozeb a rizik, které vyžadují určitou míru strategické předvídatelnosti.Evropská komise představila komplexní vizi přestavby justiční i policejní spolupráce v EU.
In concreto
Evropská komise představila balíček novelizačních návrhů a koncepcí v rámci bezpečnostní strategie EU 2020-2025.
4)
EU má aktivně reagovat na moderní evolutivní trendy, mezi které je nutné řadit i přeshraniční kriminalitu, aby na jedné straně minimalizovala možná rizika a hrozby z nich plynoucí a na druhé straně tak maximalizovala stav bezpečnosti a práva, čímž má budovat silný bezpečnostní ekosystém v EU. Současný návrh na rozšíření a posílení mandátu Europolu je ve fázi legislativního procesu, přičemž již nyní je patrné, na jakých základech má být vystavěn, jsou jimi - informace. Informace představují moc, kdo disponuje vhodnými informacemi, může úspěšně ovlivňovat či přímo ovládat veškerou společenskou činnost. Obzvláště jsou informace významné při vymáhání práva v oblasti policejní a justiční spolupráce, neboť bez dostatku informací by se nemohlo dosáhnout efektivního dosahování cílů, a tím i naplnění smyslu a účelu takové spolupráce.Z hlediska našeho zájmu bude poukázáno i na problematiku požadavku navázání efektivní spolupráce mezi Europolem a Úřadem evropského veřejného žalobce (dále jako "ÚEVŽ"), která bude zajisté klíčová pro efektivní činnost obou institucí. Počátek letošního roku 2021 byl částečně průlomový, neboť došlo k uzavření pracovního ujednání mezi oběma zmíněnými institucemi, které blíže rozvádí jejich vzájemné kooperativní vztahy. Vzájemnost této spolupráce je především vystavěna na sdílení a předávání informací, které daná instituce potřebuje ke své činnosti. Tyto informace musejí být náležitě chráněny a nesmí docházet k jejich zneužívání, zejména s ohledem na informačně-komunikační kanály, kterými se budou předávat. Nejčastěji se bude komunikace a styk mezi Europolem a ÚEVŽ odehrávat prostřednictvím informačně-komunikačních technologií alias technické infrastruktury (počítače, internet), proto je zapotřebí vymezit jasné mantinely kybernetické bezpečnosti při uvážení možných rizik a hrozeb, a to jak vnějších, tak ale i vnitřních. V odborných kruzích se tyto otázky označují jako výzvy, se kterými se musejí obě instituce vhodně vypořádat.
1. EUROPOL - základní východiska policejní spolupráce v EU
Europol je nyní znám jako Evropská agentura pro spolupráci v oblasti prosazování práva (angl. "
European Union Agency for Law Enforcement Cooperation
") a stále je svébytnou institucí EU, která se zabývá prevencí a potíráním závažné trestné činnosti s přeshraničním charakterem namířené proti EU. Europol plní více dílčích úkolů a funkcí, které společně spějí k dosáhnutí požadovaného stavu spravedlnosti (potírání závažné kriminality a vymáhání práva). Europol tak představuje důležitý článek policejní a justiční spolupráce členských státu EU, neboť jeho angažmá směřuje především k zefektivnění a usnadnění této spolupráce.
5)
Europol přitom není nadnárodní policejní jednotkou, která by byla nadána výkonnou mocí k provádění konkrétních operací a úkonů vymáhání práva. Z tohoto hlediska se proto jedná víceméně o pouhou formu mezinárodní strategické spolupráce posilující činnost národních policejních orgánů. Konkrétní činnost Europolu tkví ve výměně informací mezi jednotlivými policejními orgány, poskytování odborných a technických rad a pokynů (strategická, vzdělávací činnost a inteligenční analýzy), operační koordinaci a podpoře či případně i forenzní a zpravodajské činnosti (angl.
criminal intelligence
).
6)
Europol tak má přispívat k posilování bezpečnosti v EU, zejména v oblasti prosazování práva a podpory represivních orgánů členských států EU.Materiální zřízení Europolu vzešlo roku 1994, kdy se však jednalo o Protidrogovou jednotku Europolu (angl. "
Europol Drugs Unit - EDU
"). Účelem bylo posílit donucovací složky členských států prostřednictvím jejich efektivnější spolupráce v oblasti boje s přeshraniční drogovou kriminalitou. Činnost této jednotky spočívala ve výměně informací (evidování - zpracování - vyhodnocování - poskytování) pro účely operativní a vyšetřovací činnosti policejních složek.
7)
V roce 1995 pak byla podepsána původní Úmluva o Europolu
8)
, která vstoupila v platnost roku 1998 jako formální zázemí Europolu. Na činnost a existenci Europolu přitom měly značný dopad proměny smluvní základny EU. Formální možnost zřídit instituci známou jako Europol byla zavedena na základě Maastrichtské smlouvy z roku 1992. Maastrichtská smlouva, která formálně vytvořila Evropskou unii, také zavedla trojpilířovou strukturu EU, přičemž Europol spadal právě do třetího pilíře.
9)
V roce 1997 dochází k přijetí Amsterdamské revidující smlouvy, která upřesnila poslání Europolu, spolu s posílením operativních kompetencí v oblasti vyšetřování. Konkrétně byla zřízena možnost vytvoření společných vyšetřovacích týmů či byl rozšířen mandát Europolu o terorismus.
10)
Dalším přínosem Amsterodamské smlouvy však bylo i vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva
11)
, který se pro pozdější postavení Europolu stal klíčový. V roce 1999 pak Europol zahájil svoji činnost v plném rozsahu jako Evropský policejní úřad.Do dnešní doby prošel Europol mnohými kvalitativními změnami a modernizacemi. V rámci organizačně-funkční struktury Europolu bylo zřízeno několik specializovaných center, které se věnují dílčím otázkám soudobé závažné trestné činnosti. Jedná se o Evropské centrum kybernetické kriminality (angl.
European Cybercrime Centre
- ECS), které bylo zřízeno v roce 2013 za účelem posílení boje proti kybernetické kriminalitě a vymáhání práva v oblasti kybernetické zločinnosti v EU. ECS uskutečňuje boj proti kybernetické kriminalitě prostřednictvím třech hlavních přístupových bodů, a to forenzní expertíze, strategické činnosti a operační podpory (
cyber intelligence operations
). V roce 2016 byla zřízena další dvě centra věnující se aktuálním otázkám trestné činnosti dopadající na zájmy EU. Evropské centrum boje proti terorismu (angl.
European Counter Terrorism Centre
- ECTC), které má sloužit k zajištění efektivní odpovědi na teroristickou hrozbu, zejména poskytováním operační podpory, sdílení relevantních informací a expertizních zkušeností či prohloubení mezinárodní spolupráce v protiteroristickém boji. Vedle toho bylo zřízeno Evropské centrum pašování migrantů (angl.
European Migrant Smuggling Centre
- EMSC), které bylo přijato jako důsledek dynamického zvýšení ilegální migrace do EU.Další rezolutní změnu přinesla Prümská smlouva z roku 2005, která mimo jiné prosadila princip dostupnosti informací a zároveň deklarovala, že exekutivními (donucovacími) orgány budou výhradně národní orgány členských států.
12)
Nejvýznamnější zásah představovala revizní Lisabonská smlouva z roku 2007, která byla přijata jako kompromis neúspěšného pokusu přijetí Ústavy EU a opusů jako
Corpus Juris
. V rámci našeho tématu byla největším přínosem skutečnost, že činnost Europolu byla zařazena pod policejní (a justiční) spolupráci v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Podstatná byla změna statusu Europolu, který se transformoval z mezivládní formy spolupráce na autonomní agenturu EU.
13)
A posteriori
bylo explicitně vymezeno poslání Europolu, kterým se stala podpora a posílení činnosti policejních orgánů členských států při jejich vzájemné spolupráci při předcházení závažné trestné činnosti s přeshraničním rozměrem a vymáhání práva v EU. Europol tak byl ustaven jako instituce EU s vlastní právní subjektivitou, ovšem bez výkonných pravomocí (exekutivní moci).
De facto
tak sice bylo umožněno, aby se Europol účastnil operativních akcí, ale výlučně za využití donucovacích prostředků členských států. Konkrétní donucovací a procesní úkony tak zůstaly ve výlučné pravomoci orgánů členských států. Europol se tak může podílet na vyšetřování a operativních činnostech, avšak nemůže aktivně samostatně zasahovat (vykonávat vlastní samostatné akce) do jejich provádění. Z čehož plyne závěr, který platí až do dnes, že Europol nedisponuje vlastním výkonným/donucovacím aparátem. Nejedná se proto o nadnárodní policejní jednotku schopnou přijímat konkrétní operativní kroky při vyšetřování, neboť mu byla svěřena pouze podpůrná, odborná, analyticko-spravodajská a koordinační činnost.Primární Úmluva o Europolu byla postupem času nahrazena rozhodnutím Rady 2009/371/SVV o zřízení Evropského policejního úřadu (Europol).
14)
Jednalo se o právní akt obsahující sukcesivní (univerzální) právní nástupnictví Europolu. V souvislosti s prohlubováním evropské integrace a vývojem EU však byl i tento nahrazen v roce 2016 nařízením č. 2016/794 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol).
15)
Toto Nařízení podle čl. 1 zřídilo nový Europol s cílem podporovat spolupráci mezi orgány pro vymáhání práva v Unii. Tento obecný cíl byl nadále upřesněn v tom smyslu, že Europol má podporovat a posilovat činnost příslušných orgánů členských států, jakož i jejich vzájemnou spolupráci při předcházení závažné trestné činnosti dotýkající dvou nebo více členských států.
16)
Působnost Europolu se vztahuje na závažnou trestnou činnost, která směřuje proti společným zájmům EU.
In concreto
na trestné činy, které jsou počítány v rámci dotčeného nařízení i jeho příloh. Je nasnadě tedy říci, že pravomoc Europolu se zakládá při naplnění několika základních podmínek. První podmínkou je faktická indikace páchání závažné trestné činnosti (závažná trestná činnost). Druhá podmínka požaduje, aby se míněná trestná činnost dotýkala dvou či více členských států (přeshraniční rozměr). Nejdůležitější třetí podmínkou zůstává, že musí být dána pravomoc a působnost Europolu (mandát Europolu).
17)
Kromě toho Europol sehrává ústřední úlohu v boji proti trestné činnosti namířené proti společné unijní měně €. Europol je považován za ústřednu boje proti padělání eura, přičemž se vychází i z rozhodnutí 2005/511/SVV o ochraně eura proti padělání určením Europolu jako ústředny pro boj proti padělání eura.
18)
V působnosti Europolu však zůstávají víceméně všechny evropské trestné činy tak, jak jsou vymezeny v rámci SFEU.
19)
Nařízení o Europolu však tento list extenzivně rozšiřuje v rámci Přílohy I. Ve svěřené působnosti může Europol žádat členské státy o zahájení trestního stíhání (vyšetřování), přičemž o tomto kroku musí uvědomit Eurojust. Členský stát této žádosti nemusí vyhovět, respektive jí může odmítnout, pokud by byla ohrožena národní bezpečnost, ohrožena efektivita probíhajícího vyšetřování nebo bezpečnost osob. Paralelně k této úpravě se navrhuje, aby Europol měl oprávnění širší iniciace trestního vyšetřování, ale pouze v případě přeshraniční spolupráce, která vykazuje přidanou hodnotu a zasahuje společný zájem unijní politiky. Tato pravomoc je koncipována velmi široce, což bývá také kritizováno, neboť pod pojem "společný zájem politiky EU" se dá řadit i třeba obecná kategorie jako "
rule of law
".
20)
Organizační struktura Europolu se skládá ze správní rady, ve které figuruje jeden zástupce za každý členský stát a jeden zástupce za Evropskou komisi. Správní radě bylo svěřeno programové určení celé Agentury, řešení rozpočtových otázek, schvalování výročních zpráv a řešení personálních otázek. V postavení právního zástupce působí výkonný ředitel, který řídí celou Agenturu od běžné správy až po faktické koordinování a řízení její činnosti. Výkonný ředitel má celkem tři zástupce, kteří mu pomáhají v jeho činnosti a jsou schopni jej i zastoupit v případě potřeby.
21)
Mandát personálního aparátu je čtyřletý. Vedle toho mohou být zřízeny i další poradní orgány
ad hoc
, které odpovídají správní
Pre zobrazenie článku nemáte dostatočné oprávnenia.
Odomknite si prístup k odbornému obsahu na portáli.
Prístup k obsahu portálu majú len registrovaní používatelia portálu. Pokiaľ ste už zaregistrovaný, stačí sa prihlásiť.
Ak ešte nemáte prístup k obsahu portálu, využite 10-dňovú demo licenciu zdarma (stačí sa zaregistrovať).
Vydanie Právny obzor 1/2022
