Zpráva z konference Právo v umění a umění v právu

Jak se stalo s končícím létem a blížícím se podzimem již tradicí, konala se i letos ve dnech 11. 9. - 13.9.2011 v krásných prostorách Hotelu Akademie v Hrubé Vodě u Olomouce odborná konference Organizátoři navíc pro tento ročník konference zvolili více než lákavé téma - Možná i proto se konference těšila velkému zájmu přihlášených účastníků a také přednesené příspěvky vyvolávaly velmi podnětné diskuze, v nichž zúčastnění pokračovali mnohdy i po skončení oficiálního akademického programu. Musíme proto již na tomto místě vyslovit naši pochvalu organizátorům, protože jednoduše skvělou volbou tématu konference umožnili všem účastníkem, aby si během konference našli hned několik bodů zájmu. Jak tedy konference probíhala? Odpověď na tuto otázku přinesou následující řádky.

V první den vědecké konference měli její účastníci možnost vybrat si, zda navštíví sekci trestního práva či sekci práva duševního vlastnictví. Sérii přednášek v rámci sekce práva duševního vlastnictví zahájil Mgr. Rudolf Leška, LL.M., z Právnické fakulty Univerzity Karlovy příspěvkem s názvem Téma příspěvku bylo více než aktuální, neboť 12. září 2011 byl na zasedání Rady schválen návrh směrnice, kterou se mění a doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/116/ES, o době ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících. Dochází tak k prodloužení doby ochrany u uměleckých výkonů zaznamenaných na zvukových záznamech a u zvukových záznamů. Autor ve svém příspěvku poukázal na fakt, že doba ochrany potenciálně trvající až 50 + 70 let daleko převyšuje běžný obchodní potenciál nahrávky. Zvýšené náklady spojené s administrativní zátěží, vyhledáváním nositelů práv, omezenou soutěží a vyšší cenou zvukových záznamů ponesou spotřebitelé a celá společnost. Autor se dále zabýval např. problematikou posílení postavení výkonných umělců, otázkou zjednodušení počítání doby ochrany u hudebních děl s textem. V samotném závěru nastínil alternativní možnosti řešení situace výkonných umělců a vytyčil argumenty svědčící pro a proti přijetí návrhu.

Další z výstupů věnující se autorskoprávní oblasti byl zaměřen na ochranu autorských práv. JUDr. Veronika Skorková z Fakulty práva Paneurópské vysoké školy přednesla příspěvek na téma Těžištěm přednášky bylo v návaznosti na různorodost a intenzitu neoprávněných zásahů vymezení vzájemného vztahu, podmíněnosti, možnosti uplatnění a komparaci prostředků trestněprávní a civilněprávní ochrany autorských práv. V rámci trest-něprávní ochrany autorských práv se autorka zaobírala především jednotlivými znaky skutkové podstaty trestného činu porušování autorského práva, otázkou subsidiarity trestní represe, hlediskem závažnosti činu a otázkou zavinění v porovnání s právní úpravou obsaženou v občanském zákoníku.

Jako třetí v pořadí se slova ujal doktorand z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Mgr. Petr Prchal. Jeho příspěvek nesl název Během svého výstupu se zaobíral problematikou zakázkových děl v autorském právu České republiky a Spojených států amerických. Středem pozornosti jeho přednášky byla díla vytvořená na objednávku a díla zaměstnanecká. Dále se ve svém výkladu věnoval podstatě právní úpravy zakázkových autorských děl, která spočívá v poměřování dvou základních zásad. Podle autora jimi jsou ochrana hospodářské mimotvůrčí investice, kterou vynaložil zadavatel k vytvoření díla na jedné straně, a ochrana tvůrčí duševní činnosti autora na straně druhé. Součástí příspěvku bylo rovněž objasnění doktríny works made for hire uplatňované v angloamerické (copyrightové) soustavě autorského práva. Podle autora je podstatou zakázkových děl harmonie mezi závazkovým a autorským právem. Vzájemná propojenost těchto oblastí však někdy