Vyhľadávanie v online časopise
Online časopis
Smlouva o dílo - předmět díla, vlastnické právo, provedení díla, cena a vady díla
Článek tematicky navazuje na Smlouvu o dílo, o které jsme pojednávali v Justičné revue č. 6-7. V té jsme se věnovali nové úpravě díla (podle § 2586 – § 2635 občanského zákoníku), jenž odstraňuje dualismus úpravy neobchodní a obchodní smlouvy o dílo. Za základ nové úpravy byla vzata úprava obchodního zákoníku s přihlédnutím k některým zahraničním úpravám, protože pojetí smlouvy o dílo v dřívějším občanském zákoníku bylo poplatné jeho původní koncepci z r. 1964 a vzoru občanského zákoníku z r. 1950.
Thematically, the article follows on from The Contract for Work, which we discussed in Judicial Review No. 6-7. In it, we focused on the new regulation of the work (according to § 2586 – 2635 of the Civil Code) which eliminate the dualism of the regulation of the non-commercial and commercial contract of work. Based on the draft of the new regulation, the deal was adopted. disciple. taking into account some foreign modifications, since the concept of a contract of work in the valid Civil Code was subject to its original concept of 1964 and to the model of the 1950 Civil Code.
MAREK, K. – KNOTEK, S.: Smlouva o dílo – předmět díla, vlastnické právo, provedení díla, cena a vady díla; Justičná revue, 74, 2022, č. 8-9, s. 983 – 1002.
Klíčová slova: obchodní zákoník, občanský zákoník, závazky, smlouvy, smlouva o dílo.
Key words: business code, civil code, obligations, contracts, contract for work.
Právní předpisy/legislation: zák. č. 513/91 Sb. – obchodní zákoník, zák. č. 89/12 Sb. – občanský zákoník.
Předmět díla, vlastnické právo
Opatření věcí ke zhotovení díla, upozorňovací povinnost
Další ustanovení § 2594 má v zásadě stejné řešení jako pro tuto otázku použil Obchodní zákoník ("obchod. zák."). Je zde určena bezodkladná
upozorňovací povinnost zhotovitele
pro případ, že je nevhodná povaha věcí nebo příkazu, které objednatel zhotoviteli dal. To platí při vynaložení potřebné péče. Neznamenáto, že by musel zhotovitel např. provádět znova všechny vlastnosti osvědčující a testy, nemůže však přijímat "vstupy" od objednatele, aniž by jim odpovídající potřebnou péči věnoval.Podle judikatury je zhotovitel stavby mj.povinen při zhotovování díla při vynaložení minimální odborné péče rozpoznat v průběhu výstavby podstatnou vadu objednatelem předané dokumentace a na tuto vadu objednatele upozornit.
Protože realita je většinou barevnější než představivost zákonodárce, neplatí ani v tomto případě jen černá a bílá,jen pokyn bezvadný a vadný, nýbrž může existovat celá řada pokynů a podkladů objednatele, které nebudou trpět vadou, ale budou požadovat jen jiné řešení,které může být v některých aspektech i vhodnější, v jiných zase nevýhodnější. Takový pokyn může přivodit překážku při provádění díla, ale nebude sám o sobě důvodem pro odstoupení od smlouvy. Může také znamenat potřebu víceprací, mít dopad na termín plnění, ale tyto důsledky by měl vědomě nést objednatel, který takový pokyn zadal.
Tvoří-li nevhodná věc nebo pokyn překážku v řádném provádění díla, zhotovitel provádění díla přeruší až do výměny dílači změny příkazu. Lhůta pro dokončení díla se prodlužuje o dobu přerušení a zhotovitel má právo na úhradu nákladů s tím spojených po určenou dobu. Pokud by na předané věci či příkazu objednatel trval, může zhotovitel žádat, aby mu objednatel toto potvrdil písemně. Pokud zhotovitel postupuje v souladu s touto úpravou § 2594, nemá objednatel právo na vady díla vzniklé nevhodností věcí nebo příkazů.
Podle § 2595 je koncipována ještě možnost zhotovitele od smlouvy odstoupit a to tehdy, trvá-li objednatel na provedení díla podle zřejmě nevhodného příkazu nebo s použitímzřejmě nevhodné věci i po upozornění zhotovitele.
Opatří-lizhotovitel věc zpracovanou při prováděnídíla, má strana v této věci, pokud se stala součástí díla, postavení prodávajícího. Máse za to, že kupní cena věci je zahrnutavceně díla.
Věci, které má objednatel podle smlouvy opatřit k provedenídíla, je povinen předat zhotoviteli v době určené ve smlouvě, jinak bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy.V pochybnostech se má za to, že o cenu těchto věcí se nesnižuje cena za provedení díla.
Pokud věci, k jejichž opatření se objednatel zavázal, objednatel neopatří včas, je stanoveno, že mu pro to zhotovitel může poskytnout přiměřenou lhůtu a po jejím marném uplynutí může sám po předchozím upozornění opatřit věci na účet objednatele. Objednatel je pak povinen uhradit jejich cenu a účelné náklady s tím spojené bez zbytečného odkladu poté, kdy jej o to zhotovitel požádá. Věci, které jsou potřebné k provedení díla a k jejichž opatření není podle smlouvy zavázán objednatel, je povinen opatřit zhotovitel.
Smluvní strany si tedy mohou dohodnout, kdo opatří věci ke zhotovení díla. Pokud tak smluvní strany učiní, platí smluvní ujednání.Jestliže smlouva záležitost opatření věcí neřeší, pak platí, že věci opatří zhotovitel.
Bylo-li dohodnuto, že věci ke zhotovení díla opatří objednatel, nese tento nebezpečí škody na nich po dobu, po kterou je jejich vlastníkem.
Pokud se bude jednat o věc převzatou od objednatele (např. do opatrování za účelem její opravy nebo úpravy nebo za účelem jejího zpracování při provádění díla), odpovídá zhotovitel jako skladovatel.
Po dokončení díla nebo po zániku závazku dílo provést je zhotovitel povinen bez zbytečného odkladu vrátit objednateli věci od něho převzaté, jež nebyly zpracovány při provádění díla.
Vlastnické právo
Je-li předmětem dílavěc určená jednotlivě, nabývá k ní
vlastnické právo
objednatel.To neplatív případě,že zhotovitel zpracoval věc objednatele na jiném místěnež u objednatele či na jeho pozemku nebo na pozemku, který objednatel opatřil, nebo že je hodnota dílastejná nebo vyšší než hodnota objednatelovy zpracované věci, tehdy nabývá vlastnické právo zhotovitel. Výslovně to upravuje § 2599 odst. 1 a zhotovení věci podle druhu, naopak, určuje vlastnictví zhotovitele § 2599 odst. 2. To koresponduje s dřívější úpravou obchodního zákoníku.Navazující ustanovení upravují situace zmaření díla. Pokud zhotovitel nabude zpracováním vlastnické právo k věci a zmaří-lise dílo z důvodu, za nějž zhotovitel neodpovídá,nemá objednatel právo na náhradu za věc, kterou zhotoviteli předal ke zpracování. (Právo z bezdůvodného obohacení tím není dotčeno.) Jestliže všakk tomu za stejné situace dojde z důvodu, zanějž zhotovitel odpovídá, poskytne objednateli náhradu za jeho zpracovanou věc, anebo mu vrátí věc téhož druhu.
Určení toho, kdo nese nebezpečí škody na věci a kdo k nímá vlastnické právo, má pochopitelně značný význam. To lze dokumentovat například u zhotovování díla ve výstavbě. Bude-li ve smlouvě dohodnuto, že vlastníkem je zhotovitel (pak lze ovšem doporučit zhotoviteli pojištění věci a s pojistným uvažovat při sjednávání ceny) a objednatel například naplnil podmínky zahájení řízenío úpadku, nebude dílozahrnuto do podstaty. Důsledkem této situace je ovšem právě ta skutečnost, že zhotovitel nese nebezpečí škody na zhotovované věci (není-lisjednáno jinak).
Naopak, bude-li vlastníkem díla objednatel, potom by se dílo do podstaty mělo zahrnout a pohledávku zhotovitele na zaplacení díla uplatnit při soupisu pohledávek všech věřitelů. Tato pohledávka tedy podle konkrétní situace může být případně uspokojena i v nepatrném rozsahu, event. vůbec. Zhotovitel ovšem nenese nebezpečí škody na věci. Nic však nebrání jedné z možných podob dohody, že k dodávkám nese nebezpečí rizik nahodilého poškození objednatel, ale až do úplného zaplacení díla je vlastníkem zhotovitel.
Pokud by ale podmínky insolvence naplnil zhotovitel, který by byl vlastníkem díla, bude dílo zahrnuto do podstaty, a pokud objednatel v mezidobí zaplatil například 80% sjednané ceny, ocitne se v nezáviděníhodné situaci, kdy nebude mít ani dílo ani peníze.
Je tedy možné, že vlastníkem bude jedna smluvnístrana a nebezpečí nahodilého poškození ponese strana druhá. Lze též smluvně sjednat určitým způsobem vlastnictví a nositelství nebezpečíze škod pro pozemky, dosavadnístavby a porost předané zhotoviteli k užíváníči péči (v průběhu výstavby) a jiným způsobem pro zhotovované dílo samé.
Konkrétní smluvní úprava musí vycházet z konkrétních podmínek týkajících se smluvních stran a charakteru díla.Zejména je třeba vzítdo úvahy způsob a termíny placení, která strana byla příp. nucena vzítsi úvěr, zda je dílo předmětem zástavního práva, zda se stává součástí jiného díla apod.
Nejobvyklejší je režim, kdy se objednatel stává vlastníkem prováděného díla a zhotoviteli náleží postupně placena cena díla dle rozsahu provedených prací s tím, že nebezpečí škody na věci (díle) nese zhotovitel, a to až do doby předání a převzetí díla.
Nemělo by být opomenuto též ujednání o včasném zajištění proti škodám a o pojištění díla v době rozestavěnosti. Smluvně je vhodné řešit i otázky spojené s případným zánikem závazků provést dílo.
Při řešeníotázek vlastnických vztahů v praxi se setkáváme i s tím,že pro vztahy mezi objednatelem a zhotovitelem na jedné straně a vztahy mezi zhotovitelem a jeho subdodavatelem na straně druhé nejsou volena kompatibilní řešení. Pro tentýž předmět plněníje v jedné smlouvě sjednáno (event. vyplývá ze zákona) vlastnické právo objednatele a v subdodavatelské smlouvě vlastnické právo subdodavatele. Takovým řešením je třeba se vyvarovat a sjednat v celém dodavatelském systému shodný vlastnický režim.
1)
Zmaření díla
Navazující ustanovení § 2600 až § 2603 řeší dalšíotázky zmaření díla. Rozlišují přitom, kdo má vlastnické právo k věci, a zda tento subjekt za zmaření odpovídá. Rozlišujíse tak čtyři řešení.
Podle § 2600 nemá objednatel právo na náhradu za věc, kterou zhotovitel předal ke zpracování, pokud zhotovitel nabyl zpracováním vlastnictví k věci a pokud se dílozmaří z důvodů, za které zhotovitel neodpovídá. Nemusí se přitom jednat jen o případy, ve kterých odpovídá objednatel, může jít i o případy další.
Oproti právní úpravě v ustanovení § 2600 se v § 2601 jedná o situace, kdy je dílo zmařeno z důvodů, za něž zhotovitel odpovídá. Tehdy musí zhotovitel poskytnout objednateli peněžitou náhradu za jeho zpracovanou věc, anebo mu poskytne věc téhož druhu.
Je nabíledni, že poskytnutívěci téhož druhu bude možné jen výjimečně, tudížobvyklá bude peněžitá náhrada. V té souvislosti mohou vznikat otázky ohledně její konstrukce, zda má vyjadřovat jen cenu zmařeného díla anebo i hodnotu užitků, které objednatel mohl prostřednictvím díla získat, tzn. ušlý zisk. Dle našeho názoru má-li být peněžitá náhrada ekvivalentem poskytnutí věci (která může okamžitě "vydělávat"), mohla by v odůvodněných případech zahrnovat i ušlý zisk.
Ustanovení § 2602 a § 2603 řeší situace, ve kterých je vlastníkem objednatel. Pokud zpracováním nabyl vlastnické právo objednatel a zmaří-li se dílo z důvodu, za který zhotovitel odpovídá, může objednatel požadovat buď vydánívěci vzniklé zpracováním,anebo tuto věc odmítnout a požadovat náhradu svých věcípoužitých ke zpracování. Vydá-li zhotovitel objednateli věc vzniklou zpracováním, není tím dotčeno jeho právo z bezdůvodného obohacení. Jestliže však objednatel věc vzniklou zpracováním odmítne, má vůči zhotoviteli právo na peněžitou náhradu za zpracovanou věc nebo na vrácení věci téhož druhu.
Jestliže ve stejné vlastnické situaci došlo ke zmaření z důvodů, za něž zhotovitel neodpovídá, může objednatel požadovat jen vydánívěci vzniklé zpracováním,nahradívšak zhotoviteli cenu jeho věci použité ke zpracování. Shodně s ustanovením § 2600 jde o případy, kdy za zmaření díla neodpovídá zhotovitel, jde tedy buď o případy, ve kterých odpovídá objednatel, ale nejen o ně, jde i o situace další.
2)
Provedení díla
Dokončení díla
Podle § 2604
je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno
. Musí být splněny obě tyto podmínky. Přitom je dílo dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu.Nepředá-li zhotovitel dílo objednateli způsobem ve smlouvě sjednaným, nenastane splatnost ceny díla a objednatel není v prodlení s úhradou ceny díla.
Tuto zásadu lze prakticky aplikovat jen u drobných děl. U větších děl, a u zhotovení stavby standardně, se sjednaná cena platí postupně, protože zhotovitel by nebyl schopen úvěrovat prováděné díloaž do jeho předání, takže s předáním díla je spojena povinnost objednatele toliko doplatit zbytek ceny díla, případně po odečtení částky dohodnutého zádržného (viz část věnována splatnosti a placení díla).
Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. Objednatel by měl řádně provést prohlídku díla.
Je-li dílem stavba, objednatel nemá právo (dle § 2628) odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy osobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují. Jedná se o změnu oproti úpravě obchodního zákoníku, inspirovanou zřejmě zavedenou praxí, resp. obchodními zvyklostmi.
Vzhledem k tomu, že je kritériem dokončenídílazpůsobilost sloužit svému účelu, je vhodné uvést účel díla přímo ve smlouvě. Objednatel přitom dílo převezme buď s výhradami nebo bez výhrad. Měl by se přitom s dílem řádně seznámit. Musí zejména uplatnit s výhradou (s výhradami) zjevné vady. Pokud objednatel převezme dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo za zjevné vady díla, pokud zhotovitel namítne, že právo nebylo uplatněno včas.
Do
Pre zobrazenie článku nemáte dostatočné oprávnenia.
Odomknite si prístup k odbornému obsahu na portáli.
Prístup k obsahu portálu majú len registrovaní používatelia portálu. Pokiaľ ste už zaregistrovaný, stačí sa prihlásiť.
Ak ešte nemáte prístup k obsahu portálu, využite 10-dňovú demo licenciu zdarma (stačí sa zaregistrovať).
Vydanie Justičná revue 8-9/2022
