Vyhľadávanie v online časopise
Online časopis
Smlouva o dílo - obecné otázky, pojmy, podmínky FIDIC, práva a povinnosti stran
Nová úprava díla (podle § 2586 – § 2635 občanského zákoníku) odstraňuje dualismus úpravy neobchodní a obchodní smlouvy o dílo.Za základ nové úpravy byla vzata úprava obchodního zákoníku s přihlédnutím k některým zahraničním úpravám, protože pojetí smlouvy o dílo v dřívějším občanském zákoníku bylo poplatné jeho původní koncepci z r. 1964 a vzoru občanského zákoníku z r. 1950.
Reasonable report processed for the citizen. disciple. states that the new adaptation of the work (according to § 2586 –2635 of the Civil Code) is intended to eliminate the dualism of the regulation of the non-commercial and commercial contract of work. Based on the draft of the new regulation, the deal was adopted. disciple. taking into account some foreign modifications, since the concept of a contract of work in the valid Civil Code was subject to its original concept of 1964 and to the model of the 1950 Civil Code.
MAREK, K. – KNOTEK, S.: Smlouva o dílo – obecné otázky, pojmy, podmínky FIDIC, práva a povinnosti stran; Justičná revue, 74, 2022, č. 6-7, s. 823 – 840.
Klíčová slova: obchodní zákoník, občanský zákoník, závazky, smlouvy, smlouva o dílo.
Key words: business code, civil code, obligations, contracts, contract for work.
Právní předpisy/legislation: zák. č. 513/91 Sb. – obchodní zákoník, zák. č. 89/12 Sb. – občanský zákoník.
Obecně
Zachování existence lidské společnosti, a tím spíše její rozvoj, se neobejde bez dalších investic. Stačí zmínit aktuální výzvy v podobě rekonstrukce a budování dopravní infrastruktury, řešení energetické budoucnosti, mohutný rozvoj technologií, ale i odstraňování následků koronaviru a různých přírodních katastrof. Prostřednictvím investic dochází k obnově a rozšiřování majetku obyvatel, obcí a podnikatelských subjektů, přičemž zásadní objem a rozsah investic se vždy uskutečňuje v oblasti průmyslu.
Z toho důvodu se text také snaží orientovat na stavební a technologické dodávky, které by měly být rozhodující,i když se též věnujeme problematice širší. Tyto dodávky budou vyžadovat smluvní zabezpečení za pomoci smluvních typů občanského zákoníku, ale i za pomoci nepojmenovaných smluv. Začasté se však budou uzavírat smlouvy kupní a zejména i smlouvy o dílo. Navazujeme proto na svoje dřívější publikace k tomuto tématu a zaměřujeme se na nadepsanou tématiku.
Důvodová zpráva zpracovaná k občanskému zákoníku (dále také "občan. zák.") uvádí, že nová úprava díla (podle § 2586 - § 2635 občan. zák.) odstraňuje dualismus úpravy neobchodnía obchodní smlouvy o dílo. Za základ návrhu nové úpravy byla vzata úprava obchodního zákoníku (dále také "obchod. zák.") s přihlédnutím k některým zahraničním úpravám, protože pojetí smlouvy o dílo v platném občanském zákoníku bylo poplatné jeho původní koncepci z r. 1964 a vzoru občanského zákoníku z r. 1950. V určitých směrech se přihlíží i k některým ustanovením někdejšího zákoníku mezinárodního obchodu ("ZMO"), jehož normativní konstrukce obchodní zákoník přejímal, ale které byly často formulovány přesněji a přehledněji než ZMO.
I když došlo ke "sjednocení" právní úpravy, je třeba si uvědomit specifikum, že pro vztahy mezi podnikateli se zásadně použijí obecně zachovávané obchodní zvyklosti před dispozitivními ustanoveními občanského zákoníku (pokud to smluvní ujednání nevyloučí).
Dílo je pojato standardně jako činnost, resp. jako výsledek činnosti
(vč. provádění demoličních prací), přičemž práce jako plnění smlouvy o dílo se od práce poskytované zaměstnancem na základě pracovní smlouvy liší zejména tím, že podle smlouvy o dílo vykonává zhotovitel činnost samostatně, podle vlastního rozvrhu, s vlastními prostředky a na vlastní riziko, nepodléhaje zásadně ani soustavnému dozoru, ani řízení objednatele. K tomu je možno uvést, že je přitom celá řada případů, kdy však je prováděn průběžně technický dozor objednatele (např. právě ve výstavbě).Zhotovitel provádí dílo osobně nebo je nechává provést pod svým osobním vedením jen tehdy, je-li to zapotřebí vzhledem k jeho osobním vlastnostem nebo k povaze díla, anebo pokud to vyplývá z obchodních zvyklostí či ujednání ve smlouvě. Nejedná-li se o takový případ, může zhotovitel pověřit provedením nebo vedením díla jinou osobu, pak však odpovídá za řádné plnění jako by dílo provedl sám.
V praxi se lze potkat stále častěji s tím, že objednatelé trvají na provedení díla vybraným zhotovitelem, neboť ho vybrali právě pro jeho schopnost provést dílo v požadované kvalitě. U dodávky staveb seto projevuje například i tím, že objednatelé schvalují subdodavatele anebo trvají na jmenovité nominaci konkrétního stavbyvedoucího. Je to důsledek ne vždy dobrých zkušeností s "manažerským" dodáváním staveb. Velmi specifické je to při dodávání a implementaci softwarových systémů (například informačního systému), kdy jednání o obsazení implementačního týmu bývají jedna z nejsložitějších. Je to důsledek neblahé praxe, kdy softwarové společnosti posílají mnohdy k nabídce a prezentaci programu manažerskou "první ligu" a na samotnou implementaci pak "základní třídu".
Velmi často je k provedení díla potřebná součinnost objednatele v různých formách (umožnit vstup do domu nebo bytu, předat staveniště atp.). Občanský zákoník řeší na obecné úrovni různé aspekty těchto situací. Zhotovitel není příkazníkem objednatele, nepodléhá tudíž zásadně jeho pokynům, může to však být v určitém rozsahu ujednáno. Stejně tak může (a někdy pro určité případy musí) být ujednáno, že objednatel dodá zhotoviteli věc nebo materiál k provedenídíla apod. Pro tyto případy je převzato řešení, že zhotovitel jako osoba, která dílo provádí na svoji odpovědnost, musí případné příkazy objednatele stejně jako věci případně objednatelem k provedení díla předané s dostatečnou péčí prověřit a upozornit na jejich případné vady.
Řešena je i situace, kdy objednatel, ač k tomu smluvně zavázán, věc, kterou měl zhotoviteli dodat jako protiplnění, nedodá.
Právě proto, žeje pravidlem, že zhotovitel při provádění díla příkazům objednatele nepodléhá, musí zákon vyhradit objednateli právo kontroly nad prováděním díla. Vtom směru se přejímá dřívější pojetí občanského zákoníku a obchodního zákoníku a objednatel právo kontroly má.
Povinnost provést dílo zhotovitel splní jeho dokončením a předáním, své povinnosti objednatel splní převzetím a zaplacením ceny. Řeší se také ty zvláštní případy, kdy je dílo předáváno po částech, kdy je cena určena jen odhadem, kdy je dílo z různých příčin zmařeno apod.
Pokud jde o vady díla, odkazuje se shodně s dřívějšími úpravami na přiměřená použití ustanovení o kupní smlouvě.
Dnes jde u smlouvy o dílo i o činnost, která nemusí být hmotně zachycená.
Protože nová právní úprava vychází z dosavadní úpravy obchodněprávní, jeví se více srozumitelná pro podnikatelskou než pro občanskou sféru.
Smlouva o dílo se začasté využívá právě ve výstavbě, kde je východiskem zvládnutí pojmového aparátu
, který se vytvořil a kde použití příslušného pojmu s jeho daným obsahem, začasté vytvořeným jako obchodní zvyklost, může být východiskem pro stanovení povinnosti některé ze smluvních stran. Proto se věnujeme nejprve těmto otázkám.Stavbou se rozumí stavební dílo bez zřetele na jeho stavebně-technické provedení, účel a dobu trvání. Kromě jednoduchých či liniových staveb, stavba se (zvláště pak průmyslového charakteru) pravidelně člení na: stavební část stavby (která však zahrnuje i jiné než stavební dodávky, a to ty dodávky, které do stavební části přísluší, např. světelné elektroinstalace, zdravotní technika, rozvody vytápění apod.) a technologickou část stavby (nazývanou též stroj- nětechnologickou částí stavby).
1)
Členění stavby
Stavební část stavby členíme na stavební objekty. Stavební objekt je definován jako prostorově ucelená část stavby, která je její základní částí.Stavební část se tedy člení prostorově.
Technologická část se sestává z prvků vytvořených funkčně, ato dle rozsahu (stupně) komplexnosti funkčního určení, když nejjednodušším prvkem je jednotlivý stroj a nejsložitějším a nejkomplexnějším je provozní celek.
Provozní celek ("PC") představuje souhrn vzájemně funkčně navazujících provozních souborů, vykonávající úplný technologický proces, popř. úplný technologický proces speciální, a to jednoho druhu, určený dokumentací stavby a uváděný do provozu zpravidla v souvislém čase.
Provozní celek je v hlavních rysech charakterizován druhem procesu, pro který je pořizován.
Provozní celek se člení na provozní soubory, a to obvykle na několik provozních souborů strojního, elektrotechnického a dalšího zařízení pro základní technologický proces (resp. technologický proces speciální) a z dalších provozních souborů pro doplňkově technologické procesy. Za provozní celek se považují úplná technologická zařízení např. pro strojírenský závod či úpravnu odpadních vod.
U složitých výrobních staveb je možno provozní celek členit na dílčí provozní celky. Provozní celek těchto staveb je charakterizován kompletností technologie od vstupu surovin, polotovarů a jiných materiálů určených ke zpracování až po výstup finálních výrobků, případně včetně balení a expedice.
Dílčí provozní celek ("DPC") je souhrn vzájemně funkčně navazujících provozních souborů, vykonávající dílčí část úplného technologického procesu, popř. dílčí část úplného technologického procesu speciálního, určený dokumentací stavby a uváděný do provozu zpravidla v souvislém čase.
Také dílčí provozní celek se člení na provozní soubory; u výrobních staveb je charakterizován uzavřeným technologickým procesem, který je na vstupu a výstupu obvykle ukončen jeho částečným přerušením (mezisklad, silo, skládka atd.). Při návrhu členění je třeba vycházet ze zajištění komplexnosti funkce příslušného dílčího provozního celku tak, aby bylo možno zajistit provádění samostatných komplexních vyzkoušení dílčích provozních celků a jejich postupné předávání a přípravu pro následný zkušební provoz (a garanční zkoušky).
Provozní soubor ("PS") je funkčně ucelená část provozního celku, dílčího provozního celku nebo technologické části stavby (soubor strojů a zařízení tvořící samostatný funkční celek), tvořená souhrnem technologických zařízení, vykonávající ucelený dílčí technologický, tj. samostatný proces, popř. technologický speciální proces, nebo úplný technologický proces doplňkový, určená dokumentací stavby a uváděná do provozu zpravidla v souvislém čase.
Provozní soubor se zpravidla člení na provozní jednotky nebo na provozní jednotky a základníjednotky anebo přímo na základníjednotky. Pokud je to účelné (např. pro dodavatelské zajištění stavby), člení se provozní soubor na dílčí provozní soubory.
Dílčí provozní soubor ("DPS") je funkčně ucelená část provozního souboru, tvořená souhrnem technologických zařízení a vykonávající samostatný dílčí technologický proces (popř. technologický proces speciální nebo doplňkový), určená dokumentací stavby a uváděná do provozu zpravidla v souvislém čase. Používá se jen výjimečně u velmi členitých a složitých zařízení, kdy mezi provozní soubor a provozní jednotku je účelné nebo potřebné vložit další mezistupeň. Člení se na provozní jednotky nebo na provozní jednotky a základní jednotky anebo přímo na základní jednotky.
Provozní jednotka ("PJ") je funkčně ucelená část provozního souboru nebo dílčíhoprovozního souboru, tvořená souhrnem technologických zařízení a vykonávající ucelenou část dílčího technologického procesu určeného dokumentací stavby.
Provozní jednotka se může členit na základní jednotky. Funkční skladba provozní jednotky se stanoví v dokumentaci stavby a její funkci lze ověřit jen současným vyzkoušením všech základních jednotek ji tvořících.
Základní jednotka ("ZJ") je výrobek zpravidla dodávaný jedním výrobcem, který má jako celek samostatné určení, plní určitou vymezenou a trvalou provozně technickou funkci hlavní nebo pomocnou a tvoří konstrukčně uzavřenou jednotku, kterou nelze beze zbytku rozdělit na dvě nebo více funkčních jednotek. Základní jednotka se v dokumentaci stavby dále nečlení. Pojem základníjednotka má v podstatě charakter tzv. kusové dodávk
Pre zobrazenie článku nemáte dostatočné oprávnenia.
Odomknite si prístup k odbornému obsahu na portáli.
Prístup k obsahu portálu majú len registrovaní používatelia portálu. Pokiaľ ste už zaregistrovaný, stačí sa prihlásiť.
Ak ešte nemáte prístup k obsahu portálu, využite 10-dňovú demo licenciu zdarma (stačí sa zaregistrovať).
Vydanie Justičná revue 6-7/2022
