Právny portál určený širokej odbornej verejnosti

Online časopis

První setkání se zapsaným mediátorem v České republice

Článek pojednává o institutu prvního setkání se zapsaným mediátorem, které se dostalo do občanského soudního řádu novelizací, kterou přinesl zákon o mediaci v roce 2012. Autorka v příspěvku vyjadřuje svoje vlastní postřehy z pohledu každodenní praxe zapsané mediátorky a zároveň školitelky českých soudců. Zaměřuje se přitom na nejvíce problematické aspekty, které se projevily od roku 2013, kdy institut začal být využíván, a ukazuje způsoby, jak se praxe s těmito aspekty vypořádala.

První setkání se zapsaným mediátorem - podstata, účel a funkce
První setkání se zapsaným mediátorem (dále jen "první setkání") se do českého práva dostalo novelizací zákona č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád (dále jen "občansky soudní řád" nebo "o.s.ř."), kterou přinesl zákon č. 202/2012 Sb., o mediaci (zákon o mediaci). Ustanovení § 30 zákona o mediaci doplnil § 101 o.s.ř. o odstavec 2, který zní:
"Je-li to účelné a vhodné, může předseda senátu účastníkům řízení nařídit první setkání se zapsaným mediátorem (dále jen ,mediátor') v rozsahu 3 hodin a přerušit řízení, nejdéle však na dobu 3 měsíců. Pokud se účastníci bez zbytečného odkladu nedohodnou na osobě mediátora, vybere jej ze seznamu vedeného ministerstvem předseda senátu. Po uplynutí 3 měsíců soud v řízení pokračuje. První setkání nelze nařídit po dobu platnosti předběžného opatření ve věcech ochrany proti domácímu násilí."
Institut prvního setkání s mediátorem je výsledkem rozhodnutí pracovní skupiny, že samotná mediace bude v českém právním řádu dobrovolná.
1)
Pracovní skupina zároveň vyjádřila názor, že už samotné setkání s mediátorem může uklidnit situaci a přispět ke smírnému řešení.
2)
První setkání s mediátorem má pouze informativní a motivační charakter, nenahrazuje samotnou mediaci, a proto jeho "nařízení" neporušuje princip dobrovolnosti mediace. Český zákonodárce tedy zvolil zlatou střední cestu, tzv. individuální
quasi
-mandatorní mediace.
3)
Podle citovaného ustanovení může (a nemusí) soud nařídit první setkání se zapsaným mediátorem v jakékoli věci, která je řešena v civilním řízení. První setkání se zapsaným mediátorem je nařizováno formou usnesení, které je doručování mediátorovi i účastníkům řízení, případně jejich právním zástupcům, pakliže jsou zastoupeni.
Ve věci péče o nezletilé existuje speciální úprava v zákoně č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen "ZZŘS"), podle které může opatrovnický soudce uložit dokonce účast na mediačním jednání na dobu nejvýše 3 měsíců.
4)
Z dikce tohoto ustanovení to vypadá, jako by ve věcech péče o nezletilé bylo možná mandatorní mediace. V praxi soudci nařizují v opatrovnických věcech jak první setkání podle § 100 odst. 2 o.s.ř., tak i účast na mediaci podle § 474 ZZŘS. Jelikož k tomuto zdvojení nemáme jako mediátorka žádné závazné stanovisko, postupujeme v obou případech stejně a považujeme samotnou mediaci za dobrovolnou.
Účelem prvního setkání je toliko seznámení účastníků řízení s principy, výhodami, účelem mediace a zjištění, zda by v případně účastníci řízení byli naklonění možnému provedení mediace. Mediace je zahájena nikoli rozhodnutím soudu o nařízení prvního setkání s mediátorem, ale teprve uzavřením smlouvy o provedení mediace.
5)
I když tedy první setkání s mediátorem má funkci informativní a má teprve motivovat strany k zahájení mediace, praxe je zpravidla taková, že se strany dostaví k prvnímu setkání a po zhruba dvacetiminutovém poučení mediaci rovnou zahájí. Tento postup, pakliže není na úkor řádného informování sporných stran, zase odpovídá zásadě efektivity a rychlosti, která k mediaci patří stejně neodmyslitelně jako dobrovolnost. Celé toto první mediační jednání i s informativní částí pak trvá tři hodiny, pokud některá ze strany nevyužije své právo mediaci ukončit dříve. Ve své praxi autorka postupuje tak, že informace, které je povinna poskytnout stranám podle zákona o mediaci, jim posílá předem a při sjednávání termínu prvního setkání se stran ptá, zda si budou přát jen informativní setkání nebo budou chtít mediaci rovnou vyzkoušet. Ukazuje se, že většina účastníků má v tomto ohledu jasný názor ještě dřív, než se s mediá­torem setkají a pouze malá část účastníků se rozhoduje, zda mediaci zahájí teprve podle průběhu prvního setkání.
Aplikační otazníky
Přijetí zákona o mediaci vyžadovalo masové proškolení soudců i budoucích mediátorů. První setkání se zapsaným mediátorem je možné nařídit pouze k mediátorovi, který složil zkoušku organizovanou Ministerstvem spravedlnosti ČR. Mediátoři, kteří chtěli být zapsáni do seznamu, se zpravidla neobešli bez důkladného zaškolení v některém z přípravných kurzů. Při zkoušce zapsaného mediátora jsou ověřovány také znalosti zákona o mediaci. Pro soudce byla organizována školení na půdě Justiční akademie, vzdělávací instituce pro soudy, státní zastupitelství a ministerstvo spravedlnosti. Přesto se řada otázek vyjasnila až "za pochodu", když se začaly objevovat příklady správné i méně správné praxe. Jako naprosto klíčové pro uvedení prvního setkání do života považujeme vytvoření předlohy usnesení, kterým je první setkání nařizováno. Řada soudců se zdráhala institutu prvního setkání vyzkoušet především ze dvou důvodů:
a)
buď neměli ve svém regionu dostupného žádného zapsaného mediátora, nebo
b)
nevěděli, jak správně první setkání nařídit.
Ve své praxi se autorka setkala s tak širokou škálou usnesení, že je dodnes v úžasu, že tak jednoduchý dokument s pár povinnými informacemi může nabrat tolik různých podob. Nejednou se ji stalo, že ji soudci jednoho soudu žádali, abych jim ukázala předlohu, jak první setkání nařizuje jiný soud.
Ministerstvo spravedlnosti napomáhá aplikaci prvního setkání i mediace samotné vydáváním materiálů jako je dotazník nazvaný jako "Diagnostika případů vhodných k mediaci"
6)
z roku 2016 a dále výkladová stanoviska.
7)
Výkladová stanoviska reagují dle našich zkušeností na potíže, které byly v průběhu praxe detekovány na straně soudů při nařizování prvních setkání a na straně mediátorů při jejich výkonu. Díky těmto stanoviskům postupně obě skupiny získávají návod, jak postupovat a praxe se v posledních dvou letech začíná sjednocovat.
V současné době již existují i předlohy usnesení. Jednu z nich obsahuje například komentář k zákonu o mediaci od autorů Tomáš Horáček a Martin Svatoš.
8)
Kdy je první setkání "účelné a vhodné"
Předseda senátu může nařídit první setkání ve všech druzích řízení, které probíhají podle občanského soudního řádu a je možné je ukončit schválením smíru nebo dohody vyjma případů, kdy je ve věci vydáno předběžné opatření ve věcech ochrany proti domácímu násilí.
Obecně je možné říci, že mediace bude účelná a vhodná ze
Pre zobrazenie článku nemáte dostatočné oprávnenia.

Odomknite si prístup k odbornému obsahu na portáli.
Prístup k obsahu portálu majú len registrovaní používatelia portálu. Pokiaľ ste už zaregistrovaný, stačí sa prihlásiť.

Ak ešte nemáte prístup k obsahu portálu, využite 10-dňovú demo licenciu zdarma (stačí sa zaregistrovať).