Právny portál určený širokej odbornej verejnosti

Online časopis

Uznesenie Najvyššieho súdu SR sp. zn. 4 Obdo 114/2020 zo 14. 12. 2021, R 10/2023 (společná tvorba projevu vůle korporace)

Ak stanovy spoločnosti určujú, že v mene spoločnosti musia konať spoločne najmenej dvaja členovia predstavenstva, člen predstavenstva môže udeliť individuálnu plnú moc na konkrétny právny úkon inému členovi predstavenstva. Je však neprípustné, aby pri takomto spôsobe konania v mene spoločnosti členovia predstavenstva udelili len jednému z nich generálnu (všeobecnú) plnú moc alebo plnú moc, rozsah ktorej je vymedzený iba druhom právnych úkonov.

 Soudní pohled

Ve slovenské i české praxi je běžné, že zkoumáme nejen rozhodnutí svých soudů, ale rovněž se sem tam díváme do zahraničí a tamní rozhodovací praxe. Mnohdy zjistíme, že se slovenský nejvyšší soud inspiruje v české rozhodovací praxi z dob, kdy jsme ještě měli velmi podobné občanské a obchodní právo. Jakkoliv to již dnes není pravda, české právo se významně změnilo, stále lze vzájemné převisy sledovat a je myslím dobré nad nimi uvažovat.
Českým očím jsou některé závěry slovenské soudní praxe natolik známé, že je často rychle přejde, protože se inspirovaly v konkrétních českých rozhodnutích, a tak se předpokládá obdobnost problém a jeho řešení. Nejinak se to jevilo také u rozhodnutí Nejvyššího soudu SR R 10/2023,1) kde soud dovodil: "Ak stanovy spoločnosti určujú, že v mene spoločnosti musia konať spoločne najmenej dvaja členovia predstavenstva, člen predstavenstva môže udeliť individuálnu plnú moc na konkrétny právny úkon inému členovi predstavenstva. Je však neprípustné, aby pri takomto spôsobe konania v mene spoločnosti členovia predstavenstva udelili len jednému z nich generálnu (všeobecnú) plnú moc alebo plnú moc, rozsah ktorej je vymedzený iba druhom právnych úkonov." Českému čtenáři to jistě hned připomnělo dobové rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Odo 1082/2005 z 24. 4. 2007, ve které soud dovodil: "Určují-li stanovy společnosti, že jménem společnosti musí jednat společně nejméně dva členové představenstva, není přípustné, aby dva členové představenstva udělili generální plnou moc jen jednomu z nich."Česká judikatura pak rovněž dovodila, že: "Doposud uvedená argumentace však nevylučuje možnost, aby člen představenstva, kterého stanovy společnosti opravňují k písemným právním úkonům za představenstvo jménem společnosti, udělil individuální plnou moc ke konkrétnímu písemnému právnímu úkonu jinému členu představenstva z důvodu dočasné překážky na své straně (nemoc apod.), která mu brání ve výkonu jednatelského oprávnění."2)
 
Je zjevné, že se slovenská praxe k závěrům té české přiklonila, přičemž tím chtěla posílit koncepci pravidla čtyř očí, protože omezuje možnost statutárního orgánu narušit vůli společníků, kteří chtějí, aby jménem obchodní společnosti vždy jednaly dvě osoby (4 oči). Toto pojetí je racionální, protože je věcí tvůrců právnické osoby vymezit, jak se bude "jejich" obchodní společnosti projevovat v reálném světě a jak tedy bude manifestovat vůli navenek - není-li jednáno určeným způsobem, není jednáno vůbec (
non negotium
). V české doktríně se navíc judikát pohyboval v mezích sporného závěru o tom, že
"osoba, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu právnické osoby, nemůže být součas
Pre zobrazenie článku nemáte dostatočné oprávnenia.

Odomknite si prístup k odbornému obsahu na portáli.
Prístup k obsahu portálu majú len registrovaní používatelia portálu. Pokiaľ ste už zaregistrovaný, stačí sa prihlásiť.

Ak ešte nemáte prístup k obsahu portálu, využite 10-dňovú demo licenciu zdarma (stačí sa zaregistrovať).