Právny portál určený širokej odbornej verejnosti

Online časopis

Uznání nároku žalovaným v českém a slovenském právním řádu

Žalovaný může kdykoliv v průběhu řízení uznat nárok, který je proti němu žalobou uplatňován. Procesním následkem je vydání rozsudku pro uznání, který slovenský soud vydá pouze k návrhu žalobce.V českém právním prostředí lze nadto rozsudek pro uznání použít i bez výslovné vůle žalovaného, nebo dokonce přímo proti jeho vůli, a to na základě fikce (domněnky) uznání.

The defendant may at any time during the proceedings admit the claim asserted against him. The procedural consequence is the issuance of a judgment for recognition, which the Slovak court will issue only on the plaintiff’s motion.However, in the in the Czech legal system, a judgment of recognition can be applied without the express will of the defendant or even directly against his will, based on the fiction (presumption) of recognition.

SEDLÁČEK, M.: Uznání nároku žalovaným v českém a slovenském právním řádu; Justičná revue, 74, 2022, č. 3, s. 385 – 391.

Kľúčové slová: civilní sporné řízení, uznání nároku, rozsudek pro uznání, soudní praxe.

Key words: civil contentious proceedings, recognition of a claim, judgment of recognition, judicial practice.

Právne predpisy/legislation: zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 160/2015 Z. z. Civilný sporový poriadok v znení neskorších predpisov, zákon č. 161/2015 Z. z. Civilný mimosporový poriadok v znení neskorších predpisov

Úvod
Typickým institutem civilního sporného řízení je rozsudek pro uznání, který je v české právní úpravě obsažen v § 153a OSŘ,
1)
ve slovenské úpravě v § 282 až § 285 CSP.
2)
Jeho základem není skutkový stav zjištěný v rámci dokazování, ale dispoziční procesní úkon, kterým se žalovaný výslovně ztotožňuje s žalobou uplatněným nárokem, alespoň co do jeho základu nebo ohledně jeho části (srov. § 153a odst. 1 OSŘ, či § 282 CSP). Tento rozsudek nevyžaduje další, zejména hmotněprávní kvalifikaci.
3)
Je-li však uznání nároku pouhým hmotněprávním jednáním učiněným v řízení, je rozsudek, byť toto jednání plně respektuje, řádným kontradiktorním rozsudkem a jako takový musí odpovídat všem požadavkům kladeným na rozsudky.
4)
Současná česká právní úprava, nikoliv ovšem slovenská, umožňuje vydání rozsudku pro uznání rovněž jako důsledek fikce, že žalovaný nárok uznal (§ 153a odst. 3 OSŘ). Již tato okolnost vyžaduje obezřetný přístup soudů, což odpovídá tomu, že právní fikce je v právu nástroj výjimečný, striktně určený k dosažení právní jistoty.
Procesní úkon uznání nároku
V průběhu řízení může žalovaný uznat nárok, který je proti němu žalobou uplatňován. Předpokladem je hmotněprávní uznání dluhu (§ 2053 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů; § 558 zák. č. 40/1964 Zb. Občiansky zákonníkv znení neskorších predpisov), jehož náležitosti musí v zásadě splňovat.
5)
Uznání nároku je
procesním úkonem
, v němž žalovaný jednoznačně formuluje, že nárok uznává, a v jakém rozsahu tak činí. Není rozhodující, zda a jak je takový úkon označen či zda je uznání nároku vyjádřeno právě tímto slovním spojením.
6)
Na druhou stranu jej nelze zaměňovat s nečinností žalovaného k výzvě soudu (včetně postupu dle § 101 odst. 4 OSŘ; § 157 ods. 2 CSP) nebo s uznáním dluhu v hmotněprávní rovině. Není jím ani obrana žalovaného, kterou nenamítá nic proti žalobním tvrzením, ale žalobě se jinak brání (např. přednesem odpovídajícímskutkovým znakům protinormy dle § 153 odst. 1 OSŘ; § 215 ods. 1 CSP).
O uznání nároku je soud povinen žalovaného poučit [za podmínek § 118a odst. 4 OSŘ; § 160 ods. 3 písm. b) CSP]. Prohlásí-li žalovaný, že nárok uplatněný žalobou uznává, bere tím na sebe odpovědnost za výsledek sporu (břemeno tvrzenía břemeno důkazní), a soud je povinen, při respektování procesní situace, která nastala v důsledku uznávacího projevu, rozsudek pro uznání vydat.
7)
Soud v takovém případě nemá možnost zvažovat, zda rozsudek na základě uznání vydá anebo nevydá;
8)
slovy zákona
"soud rozhodne rozsudkem podle tohoto uznání"
(srov. rozdílně u rozsudku pro zmeškání v § 153b odst. 1 OSŘ; § 273 CSP).
Podle české právní úpravy se pro aplikaci rozsudku pro uznání nepředpokládá procesní úkon žalobce. Bez ohledu na to, zda jeho vydání žalobce navrhuje,
9)
či nikoli, je soud
povinen
tímto rozsudkem rozhodnout (bez ústního jednání a bez meritorního projednání věci). Aktivní jednání žalobce se však vyžaduje v situaci, kdy žalovaný uznává žalobní nárok jen zčásti (srov. dále).
Použití rozsudku pro uznání je tak vázáno pouze na splnění podmínek uvedených v zákonném ustanovení § 153a OSŘ; srov. jinak v § 282 CSP. Jestliže žalovaný uplatněný nárok uzná v plném rozsahu (což bude pravidlem), rozhodne český soud rozsudkem pro uznání, aniž by se zabýval důvody žaloby nebo důvody uznání.
10)
V rozsudku soud pouze vymezí předmět řízení a splnění zákonných podmínek pro jeho vydání.
11)
Žalovaný může nárok uznat pouze také co do základu. V takovém případě soud rozhodne mezitímním rozsudkem pro uznáníav řízení bude pokračováno již jen o stanovení výše nároku.
12)
Pokud žalovaný uzná nárok jen částečně, soud vydá rozsudek pro uznání pouze k návrhu žalobce. Není-li ho, soud pokračuje v řízení. K částečnému uznání nároku dochází zejména tehdy, pokud 1) žalovaný uzná nárok na zaplacení jistiny, brání se však placení úroků z prodlení, 2) žalovaný uzná, že žalobci dluží určitou částku, nikoli však tu, která je uvedena v petitu žaloby, ale nižší, 3) nárok uzná pouze někdo ze solidárních dlužníků, nebo 4) nárok uzná žalovaný pouze ve vztahu k jednomu (některým) ze žalobců, proti ostatním nikoli. <
Pre zobrazenie článku nemáte dostatočné oprávnenia.

Odomknite si prístup k odbornému obsahu na portáli.
Prístup k obsahu portálu majú len registrovaní používatelia portálu. Pokiaľ ste už zaregistrovaný, stačí sa prihlásiť.

Ak ešte nemáte prístup k obsahu portálu, využite 10-dňovú demo licenciu zdarma (stačí sa zaregistrovať).